Stavebnice Lego patří k nejúspěšnějším hračkám historie. Miliony kostek dánského giganta však zaneřádily moře a oceány a z nového výzkumu je patrné, že v nich ještě dlouho zůstanou.

Vstoupili jsme do klimatické války? Analýza varuje, že energie oteplování oceánů je srovnatelná s energií, kterou by uvolnila válka jaderná. 

Ledovce Grónska a Antarktidy tají rychleji než kdykoli předtím. Zvyšují hladiny oceánů a zaplavují lidnaté oblasti. Vyhlídky nejsou dobré...

Ano, znečištění pevniny a oceánů plasty už dávno není žádnou novinkou, která by dnes někoho mohla překvapit. Tohle znečištění se ale objevilo v nové formě povlaku na skalách. Nejde jen o znepokojující symbol zavalení planety plastovým odpadem, ale také o potencionální hrozbu pro organismy, které se krmí a žijí na skalách. Plast se tak může dostat do potravinového řetězce novým způsobem.

Pestrosvítivec jiskřící. Při vymýšlení českého názvu této hlubomořské ryby se museli taxonomové opravdu bavit. Nejen, že pohádkově znějící zástupce velkoústých připomíná spíše černého úhoře, ale ani s tím jiskřením to není zvlášť žhavé. Na druhou stranu se může tento predátor chlubit nekonečnou trpělivostí, svítící návnadou a obří tlamou plnou ostrých zubů. Spíš než do pohádky by pestrosvítivec zapadl do hororu, nebo alespoň noční můry. Přesto nám možná tento hlubomořský zabiják v příštích letech pomůže s vývojem nových materiálů. Jeho zuby totiž spojují hned několik fascinujících vlastností – tvrdost, ostrost, malou odrazivost a takřka úplnou průhlednost.

Otázka zraku patrně vědce nikdy nepřestane fascinovat. Až do teď měli vědci za to, že ryby žijící ve velkých hloubkách nemají zapotřebí investovat do vývoje očí a vnímání barev. Mezinárodní tým vedená Češkou Zuzanou Musilovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale přišel s přelomovým objevem.