Články s tagem: mozek
Odhalili jsme v mozku vzorce lidského vědomí, hlásí vědci
10. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
Dočkáme se poznání toho, co přesně tvoří naši osobnost? Na to zatím odpověď nemáme, je však možné, že se věda blíží alespoň k identifikaci rozdílu mezi mozkem při vědomí a v bezvědomí. Nová studie totiž identifikovala typ komunikace, který spolu mozek vede v bdělém stavu. Zdá se, že naše já žádné přesné sídlo nemá – spíše je určeno tím, jak moc je mozek aktivní.
Ochrnutí lidé mohou díky 'čtení mysli' využívat tablety
1. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
Doslova revoluční rozhraní pro čtení mozkové aktivity představili vědci projektu BrainGate. U tří pacientů s částečným nebo úplným ochrnutím se jim totiž podařilo dosáhnout tak vysoké míry přesnosti čtení jejich "myšlenek", že jim umožnili bezproblémově ovládat kurzor myši na obrazovce tabletu. Implantát o velikosti pilulky jim dovolit nakupovat nebo třeba chatovat způsobem, který by záviděl i Stephen Hawking.
Neurovědci 'propojili' mozky tří lidí. Nechali je zahrát si tetris
19. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Čtení cizích myšlenek na obzoru! Právě tak by se daly nejspíše vnímat titulky mluvící o tom, že se v rámci nedávného experimentu podařilo poprvé "přenést myšlenky mezi třemi lidmi". Jak už to v případě podobně šokantních objevů chodí, realita je oproti revolučně znějícím titulkům o něco nudnější. Systém nazvaný BrainNet má totiž k telepatii notně daleko. To však neznamená, že nejde o významný dílek ve vědeckém poznání mozku.
Vědcům se podařilo zvrátit průběh demence. Zatím u myší
27. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Postupné selhání paměti, kognitivních i motorických funkcí je zřejmě nejvýznamnější důvod toho, proč se tolik lidí obává svého života po šedesátce. Naše osobnost a celé já pramení ze zkušeností a paměti. Nevyhnutelná degradace pojící se s demencí či souvisejícími degenerativními chorobami proto oprávněně vzbuzuje neklid. Nová práce, která průběh demence experimentálně zvrátila, však vzbuzuje naději na změnu.
Rychlejší než mozek. Tvůrci počítačů budoucnosti hledají inspiraci v přírodě
7. 6. 2017
|
Ladislav Loukota
Pojem umělé inteligence je většinou skloňován v souvislosti s počítačovým softwarem. Nově vyvíjená nápodoba mozkové synapse však slibuje k inteligentnímu učení dokopat i samotnou architekturu hardwaru. Seznamte se s memristory, respektive s novým způsobem, jak počítače využívají paměť.
Vědci zkoumají Descartovu lebku. Objeví 'pahrbek geniality'?
30. 5. 2017
|
Jan Toman
René Descartes je právem považován za jednoho z otců moderní vědy. Tento francouzský filosof, fyzik a matematik proslul zejména pokusem o nalezení filosofické jistoty shrnutým do slavné věty „Myslím, tedy jsem“. Kromě svých filosofických bádání ovšem zásadně přispěl také k rozvoji moderní vědecké metody, analytické geometrie, optiky, psychologie a dalších oborů. Odrazily se ale tyto intelektuální kvality také ve stavbě a velikosti jeho mozku?
Proč máme velký mozek? Za vším je nakonec nejspíš strava
19. 4. 2017
|
Jan Toman
Konstatovat, že má člověk na svůj tělesný rámec neobvykle velký mozek, by bylo hrubé podcenění skutečného stavu věcí. Dokonce i na poměry primátů je centrum naší nervové soustavy skutečně obrovské – v průměru tvoří asi dvě procenta hmotnosti lidského těla. Ba co víc, na energetické spotřebě se podílí až z jedné pětiny.
Sloní mraky a tousty s Ježíšem: Proč vidíme v náhodných tvarech povědomé věci?
22. 2. 2017
|
Jan Toman
Snad každý někdy zažil pocit, že mu konkrétní mrak plující po čerstvě vymetené obloze, hromada kamenů, skalisko, nebo hora neodolatelně připomněly určitou věc nebo osobu. Všeobecnosti tohoto prožitku ostatně nasvědčuje místopis bližších i vzdálenějších oblastí, kde se to různými kamennými starci a stařenami, čerty a pannami jen hemží, nebo železná pravidelnost, se kterou lidé objevují na ubrouscích, toustech a kouscích pizzy svaté obrázky. Jak je ale možné, že nás u některých tvarů mozek tak lehce ošálí?