Stačí několik laserovým impulzů vyslaných ke specifickým neuronům a, voilà, myš s návykem na alkohol je svého zlozvyku skoro prosta. Náš mozek ovlivňuje to, jak se chováme, a nejnovější důkaz vědního oboru optogenetiky naznačuje, že v budoucnu bude boj se závislostí možná otázkou několika podobných světelných signálů. Jak dlouho si ale na podobný svět zítřka počkáme?

Přezdívají se jim "mini-mozky", ačkoliv oficiálně mají tajuplnější název "organoidy". Uměle a in vitro kultivované shluky buněk dorůstají stále komplexnějších tvarů a délek - a umožňují tak vědcům studovat i nejrůznější tělesné projevy bezpečně v kontrolovaném prostředí. Nejnověji další organoid sám demonstroval autonomní schopnost orgánu napojovat se na míchu. Spolu s pokrokem na poli výzkumu organoidů se však stávají stále aktuálnější etické otázky, které výzkum vyvolává.

Dočkáme se poznání toho, co přesně tvoří naši osobnost? Na to zatím odpověď nemáme, je však možné, že se věda blíží alespoň k identifikaci rozdílu mezi mozkem při vědomí a v bezvědomí. Nová studie totiž identifikovala typ komunikace, který spolu mozek vede v bdělém stavu. Zdá se, že naše já žádné přesné sídlo nemá – spíše je určeno tím, jak moc je mozek aktivní.

Čtení cizích myšlenek na obzoru! Právě tak by se daly nejspíše vnímat titulky mluvící o tom, že se v rámci nedávného experimentu podařilo poprvé "přenést myšlenky mezi třemi lidmi". Jak už to v případě podobně šokantních objevů chodí, realita je oproti revolučně znějícím titulkům o něco nudnější. Systém nazvaný BrainNet má totiž k telepatii notně daleko. To však neznamená, že nejde o významný dílek ve vědeckém poznání mozku.

Postupné selhání paměti, kognitivních i motorických funkcí je zřejmě nejvýznamnější důvod toho, proč se tolik lidí obává svého života po šedesátce. Naše osobnost a celé já pramení ze zkušeností a paměti. Nevyhnutelná degradace pojící se s demencí či souvisejícími degenerativními chorobami proto oprávněně vzbuzuje neklid. Nová práce, která průběh demence experimentálně zvrátila, však vzbuzuje naději na změnu.

Pravidelné vynechávání jídla zvyšuje funkčnost mozku, prokázaly studie na myších. Několikahodinová absence jídla stimuluje paměť a učení, zvyšuje mozkovou aktivitu a vede k růstu nových neuronů.