Stovky tisíc let ležela lebka malého dítěte v jihoafrické jeskyni. Až nedávno ji objevili a vyzvedli členové mezinárodního týmu antropologů.

Rekonstruovanou lebku, která je veliká jako pomeranč a vejde se do lidské dlaně, objevitelé představili tento týden.

Oznámili, že dítě zemřelo ve věku čtyř až šesti let a patří dávnému druhu pojmenovanému Homo naledi podle místa nálezu – jeskyně Vycházející hvězdy. Naledi znamená v překladu ze sesothštiny hvězda.

Jsou to první ostatky dítěte tohoto až donedávna neznámého druhu.

V kolébce lidstva

Dítě žilo někdy mezi 236 tisíci a 335 tisíci lety. Toto období bylo určeno podle dalších pozůstatků příslušníků stejného druhu z jeskyně, která leží v oblasti nazývané Kolébka lidstva. Bylo v ní nalezeno více než tisíc vzorků vyhynulých homininů, kam patří člověk a jeho nejbližší příbuzní.

Druh Homo naledi tam vědci odhalili v roce 2013. 

Podoba dospělých jedinců druhu Homo naledi. Tento druh měřil 139 až 148 cm, jeho hmotnost se odhaduje na 35 až 53 kilogramů. Měl dlouhé nohy s dlouhými chodidly a palec v opozici proti dalším prstům, což mu umožnilo vyrábět nástroje. | zdroj: Profimedia

První dětská lebka Homo naledi, byť se zachovaly pouze její části, poskytla badatelům informace, jak druh vypadal v raném věku. Dětské kosti jsou tenčí než pozůstatky dospělých jedinců, a proto jsou jejich nálezy vzácné.

Lebku nalezli vědci vedení paleoantropologem Lee Bergerem z Univerzity Witwatersrand v jihoafrickém Johannesburgu v roce 2017. Její analýzu teď popisují v odborném magazínu PaleoAnthropology (tady a zde).

Ztracená ve škvíře

Dítěti, jemuž lebka patřila, dali badatelé jméno Leti, což je zkratka slova „letimela“ – v setswanštině „ztracený“, anebo „ztracená“. Mluví o něm jako o dívce, byť jeho pohlaví experti nedokázali určit.

Lebka dítěte Homo naledi v lidské ruce. | zdroj: Profimedia

Jeho lebku našel Bergerem vedený tým v jeskyni pouhých dvanáct metrů od místa, kde objevil první pozůstatky Homo naledi. Její úlomky ležely ve škvíře patnáct centimetrů široké a osmdesát centimetrů hluboké.

Místo ostatků přimělo badatele k hypotéze, že jeskyně byla pohřebním místem. Také další ostatky Homo naledi byly nalezeny v okruhu několika metrů.

Jiní paleontologové však upozorňují, že kosti v jeskyni mohli schovat levharti, jejichž kořistí se pradávní předchůdci lidí stávali. Na některých kostech z jeskyní v oblasti Kolébka lidstva byly patrné zářezy, které odpovídají vzdálenosti špičáků na spodní čelisti šelmy.