Články s tagem: příroda

Pes není jen nejstarším společníkem člověka, ale také prvním tvorem, kterého si naši předkové ochočili a vyšlechtili podle svých představ. Počátky tohoto úsilí tonou v šeru věků. Rozhodně ale nešlo o jednoduchý proces. Lidé navazovali spojenectví s vlky opakovaně a na mnoha místech, psi se ještě dlouho se svými divokými předky křížili a těsná vazba mezi člověkem a jeho nejlepším přítelem vznikala jen postupně. 

Samec želvy obrovské Jonathan je slepý, přišel o čich, ale sluch má v pořádku a stále ještě rád dovádí se samicemi. Nejstaršímu živočichu na planetě je minimálně 185 let a ve své "rezidenci" na ostrově Svatá Helena je celebritou. Až jednou zemře, jeho krunýř se zakonzervuje a vystaví. 

Vlky buď lidé rádi mají, nebo nemají. Málokoho ale nechávají tyto majestátní šelmy zcela chladným. Na vině je především naše dlouhá společná historie. Z ní na jednu stranu vzešel nejvěrnější lidský společník – pes – ale také obraz vlka jakožto hrozby a nebezpečného škůdce. I proto byl v minulosti nemilosrdně vybíjen. V posledních letech se nicméně začíná blýskat na lepší časy. Areály divokých šelem po celé Evropě rostou a vlky můžeme potkat dokonce i v České republice. O jaké vlky se ale jedná? Kudy se k nám dostali? A co nám mohou sdělit o dějinách vlků ve střední Evropě? 

Leckdo s nimi nevydrží v jedné místnosti, ale to nic nemění na faktu, že pavouci se svými bezmála 50 tisíci druhy tvoří jednu z nejúspěšnějších skupin pozemských organismů. Není se čemu divit. Z biologického hlediska totiž představují jeden z vrcholů evoluce a svá přizpůsobení dotáhli k dokonalosti. 

Květiny jsou schopné udělat k nalákání svých opylovačů takřka cokoli. Rozdávají sladký nektar, vypouštějí líbivé vůně a samozřejmě si nechávají narůst pestře zbarvené květy. Všechna tato přizpůsobení jsou nákladná, vytváření některých struktur je ale na samé hranici rostlinných možností. To se týká i tak obyčejných vlastností, jako je například produkce modré barvy. 

Yetti, chemo, mheti, nebo bharmando – to jsou jen některé z přezdívek, kterými himálajské národy nazývají mýtické dvounohé tvory údajně obývající nejodlehlejší místa velehor. Až docela nedávno se vědci pustili do vážného průzkumu údajných pozůstatků mýtického tvora. A výsledky, které získali, přinesly nejedno překvapení.