Podívejte se na video, které ukazuje, k jakým fantasmagorickým důsledkům může vést kombinace vyspělé technologie, primitivního koronaviru a lidské lenosti, které se říká racionalizace práce.

... a především za pakatel. Patří do kategorie robotů, kteří se podobají hmyzu.

Manévrovatelnost i flexibilita - takovými kvalitami disponuje nový záchranářský robot z dílny izraelských vědců. Uplatnění by mohl najít při hledání lidí uvnitř poškozených budov, v tandemu s budoucím "mateřským" robotem by jim například mohl do stísněných prostor doručit i léky či zásoby.

Na první pohled ten snímek může působit jako fotka menší chalupy skrze noční vidění. "Nejmenší dům na světě" je ale ve skutečnosti výtvorem o velikosti pouhých 300x300 mikronů. Vytvořily jej roboti operující v oboru optických nanotechnologií. Jedná se o doposud nejlepší ilustraci pokroku v konstrukci titěrných objektů – v praxi tak bude metoda sloužit k poněkud praktičtějším účelům, než ke stavbě domků pro mikroby.

Spisovatel Isaac Asimov už v roce 1942 ve svých povídkách o robotech definoval tři zákony robotiky. O více než sedmdsát let později začíná být jasné, že nějaká pravidla opravdu budou potřeba, protože výzkum a vývoj umělé inteligence postupuje kupředu mílovými kroky.

Neurální sítě v posledních letech zažívají obrození a pronikají do celé řady úkolů spočívajících zejména v rozpoznávání vzorů. Díky rozvoji jejich architektury a novým způsobům učení se ukázaly jako obzvlášť schopné – ale každý systém je náchylný k různým druhům klamů, a tak ani neurální sítě nejsou neomylné. Dokážou napodobit styl slavných umělců, z jejich snových obrazů mrazí a jejich optické klamy napohled nijak nepřipomínají ty naše. Podívejte se do fascinujícího světa neurálních sítí a zpracování vizuálních vjemů.