Na první pohled šlo o neuvěřitelný úspěch. Na druhý o nešťastné selhání. Po odeznění úvodních emocí je konečně čas si v klidu shrnout, jak se to má s přistáním modulu Philae na kometě a úspěchem celé mise sondy Rosetta.

Jules Verne i Karel Zeman by měli jistě radost. Lidstvo se prostřednictvím sondy Rosetta a jejího výzkumného modulu Philae chystá přistát na kometě – a vědci konečně ví, kam modul posadit.

Největší vozítko, které jsme zatím na Mars posadili, má nečekané problémy. Jeho mise sice úspěšně překročila původní plán, ale do dalšího průzkumu se musí pustit daleko opatrněji, než NASA předpokládala.

Trvalo to deset let, ale trpělivost vědců teď přináší své fantastické ovoce. Sonda, vyslaná do vesmíru v roce 2004, včera konečně dorazila ke svému hlavnímu cíli, kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko.

Za necelé dva měsíce uplyne šestatřicet let od startu sondy ISEE-3. Pod zkratkou, kterou lze číst i jako „I see“ (= vidím), se ukrývalo zařízení, určené k výzkumu Slunce. Kromě toho stihla sonda prozkoumat i několik komet, dokud ji NASA v roce 1997 nenechala napospas kosmickému prostoru.