Články s tagem: věda a poznání

Stavařina je dnes poměrně přehlíženým, o to však aktivnějším producentem skleníkových plynů. Všemožná těžká technika a překování krajiny v urbanistické celky nicméně dílem podléhá nutnosti stavět z moderních materiálů – tedy často betonu a oceli. Tým vědců pod vedením Liangbinga Hu totiž na Marylandské univerzitě ale vytvořil metodu, která by po jejich boku mohla postavit i vylepšené dřevo. To v jejich studii dosáhlo materiálových kvalit srovnatelných i s ocelí, která ale navíc mnohem lépe tepelně izoluje.

Pokud chceme jednou na Rudé planetě zapustit kořeny, bude k tomu potřeba najít a extrahovat i místní zdroje vody. Zdá se však, že nedostatku životodárné tekutiny se na Marsu bát nemusíme. Nová studie s využitím radaru pronikajícího hluboko pod marťanský povrch totiž odhalila, že u severního pólu Marsu je vody možná až příliš mnoho.

Jak přežil rybí druh Gulf killifish, který je citlivý na znečištění, v extrémně toxickém lodním kanálu v Houstonu? Kombinace rozsáhlé populace, dobrých genů a velkého štěstí pomáhá vysvětlit, jak tyto ryby dokázaly přežít v prostředí se smrtící hladinou toxinů – takovým množstvím, které by zabilo většinu živočichů. 

Člověk je tvor omylný, stále více lidí tak s nadšením vnímá lavinu studií, které zkoušejí, jak si algoritmy strojového učení stojí v medicíně. Panuje naděje, že pokud budou lepší než lidé, pomůže to v důsledku zachraňovat životy - a pokud budou alespoň stejně tak dobré jako lidé, zdravotnictví by se mohlo zlevnit. Nejnovější studie takové závěry podporuje, mohou tedy neživé stroje skutečně pomoct léčit lépe než lidé?

Říká se, že jsme to, co jíme. V průběhu dějin Homo sapiens se však diametrálně měnila nejen forma lidské společnosti a později civilizace, ale i složení naší stravy. Éru lovců-sběračů nahradily počátky zemědělství spolu s novou baterií pěstovaných plodin i zvířecích produktů. Lovci před příchodem neolitu například postrádali zvířecí mléčné produkty, zemědělci si oproti nim zase neužívali chuti mamutího masa. Po valnou většinu dějin mohla věda nad složením stravy z takovýchto časů jenom spekulovat. Nejnovější studie ale dává první skutečný důkaz o tom, čím se stravovali středověcí Angličané. A ukazuje směr, jak možná zjistit více o stravování i z dalších historických období. 

Trpasličí svět Pluto možná není členem klubu "skutečných" planet, to ale rozhodně neznamená, že ztrácí na významu. Již druhá práce naznačuje, že pod jeho povrchem by mohl být přítomný rozměrný tekutý oceán. Zdali je z vody, tekutého metanu či dusíku, sice ještě nevíme - a dlouho ani vědět nebudeme. Potvrzuje to ale, že tekutiny jsou ve vesmíru nejspíše čímsi zcela běžným.