První z mnoha letů

Šedesátka prvních satelitů byla vypuštěna nosičem Falcon 9 - satelity byly naskládány pod aerodynamickým štítem jako tenké sendviče. Každá z družic váží 400 kg a obíhat mají na nízké oběžné dráze. Loni sice odstartovaly první dva testovací satelity Starlinku, až nynější start je však v ostřejším provozu. Reálně má vývoj satelitů nicméně pokračovat dále - budoucí starty tak mohou vynášet i jiné konfigurace družic.

Pilotní start konstelace je pro území USA naplánován na rok 2021. Skutečným cílem první fáze konstelace má být až rok 2024, kdy má být vyneseno na 1600 družic do výšky kolem 550 kilometrů. Ani to však není konec projektu. Následně má dojít na vynesení cca 2800 družic do výšky 1150 km a poté konečně na start dalších 7500 družic opět na nízkou oběžnou dráhu.

Očekává se, že satelity na nižší dráze budou mít poměrně krátkou životnost, zároveň však nabídnou rychlejší připojení. Dnes vynesené satelity vydrží podstatně déle - zároveň ale budou přenášet data pomaleji. Celá konstelace má být dokončena do roku 2027 a čítat má skoro 12 tisíc satelitů.

Počet aktivních družic se tak oproti dnešnímu stavu potenciálně znásobí až šestkrát. I dnešní impresivní počet 60 satelitů vynesených najednou (světový rekord je mimochodem skoro dvojnásobný) je tedy spíše příslovečnou kapkou v moři. Co do čistého počtu dnes zbývá k vynesení ještě 11 867 dalších družic. Jejich počet bude ovšem nejspíše vyšší, protože v době dokončování konstelace nejspíše družice vynesené dnes již shoří v atmosféře.

Starlinky pod aerodynamickým štítem | zdroj: SpaceX

Internet pro třetí svět

Bude-li úspěšně dokončen, má Starlink nabídnout celosvětové megabitové připojení. Zatímco většina vyspělého světa si tak co do rychlosti příliš nepolepší, pro svět rozvojový může potenciálně jít o významný milník v přístupu k internetu. Dnes totiž přístupem k internetu disponuje zhruba polovina lidstva. Starlink by to mohl nečekaným a rychlým způsobem změnit.

SpaceX není jedinou společností, která planetární připojení zamýšlí - je však momentálně jedinou, která disponuje levnými kapacitami podobné družice vynášet. Cena letu satelitů na palubě nosičů SpaceX je v porovnání s konkurencí čtvrtinová. Vyvíjený nosič Super Heavy, který má mít nosnost až 100 tun (Falcon 9 má méně než pětinovou) by přitom mohl zvýšit jak počet vynášených satelitů, tak i dále snížit cenu letenky.

Slyšet jsou nicméně i kritické hlasy. Podle nich by vysoký počet družic konstelace Starlink mohl přiblížit lidstvo kaskádovému znečištění oběžné dráhy, takzvanému Kesslerovu syndromu. Scénář na způsob řetězově se zvyšujícího počtu trosek z filmu Gravitace rozhodně není nepředstavitelný. Momentálně by se však mohl odehrávat spíše vlivem vnějších jevů - například testování kosmických zbraní třetí stranou. Je tedy otázkou, zdali mají podobné obavy ovlivnit i budování satelitní konstelace.

SpaceX si od Starlinku slibuje především nový zdroj zisku. Z financí získaných poskytováním internetu pro miliardy lidí plánuje Elon Musk zafinancovat pravidelné lety k Marsu. Zdali však na takový scénář dojde, ukáže až budoucnost.