Nálepka "ohrožený druh" sice pomohla zastavit vymírání mnoha druhů živočichů, podle nové studie však ochranná opatření založená na počtu populace nemusí zachránit velké živočichy pomalého chovu, jako jsou například asijští sloni, před úpadkem. V případě těchto zvířat se musíme zaměřit na jejich demograficky bezpečný prostor.

Poprvé se podařilo vytvořit přímý snímek dvou exoplanet v procesu jejich vzniku. Obíhají hvězdu jménem PDS 70, která je od Země vzdálená 369 světelných let. Již nějaký čas se ví, že jde o poměrně mladý objekt - kolem hvězdy totiž stále krouží mračno plynu a prachu známé jako protoplanetární disk. Teprve poměrně krátce však v takovém disku umíme nacházet i body větší hustoty, v nichž se rodí nové planety.

Dalo by se poeticky říci, že v mozku je ukrytá naše duše, kterou tvoří vzpomínky a prožitky, formující osobnost každého z nás. Vzpomínky máme krásné, často nám dávají pocit štěstí. Mohou však mít i odvrácenou stránku – tu temnou. V takovém případě se objevuje riziko traumatu nebo jiného psychického problému. Vnitřní démoni jsou naším největším nepřítelem, se kterým se nejobtížněji bojuje. Mozek je zároveň tak komplikovaný orgán, že vědce překvapuje ještě dnes. Podle nové studie bude v budoucnu možné ovládat, zda budeme šťastní, nebo jestli se budeme propadat do duševní nepohody.

Otázka zraku patrně vědce nikdy nepřestane fascinovat. Až do teď měli vědci za to, že ryby žijící ve velkých hloubkách nemají zapotřebí investovat do vývoje očí a vnímání barev. Mezinárodní tým vedená Češkou Zuzanou Musilovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale přišel s přelomovým objevem.

Měli jsme život na Marsu po celou dobu na dosah poměrně jednoduchých vědeckých aparatur? Možná ano – hned dvě studie z poslední doby totiž tvrdí, že relativně snadná analýza by mohla prokazatelně odhalit fosilizovaný život vepsaný do skal, popřípadě prozkoumat "podezřelé" struktury přímo na povrchu Rudé planety. Na výsledky podobných hypotetických úvah si však nejspíše ještě nějaký čas počkáme.

I když mnoho druhů netopýrů kvůli změnám klimatu zmizelo, stále platí za jednu z největších skupin savců. Po celém světe existuje více než 1300 druhů, které se od sebe liší – některé mají velké uši, jiné zase dlouhé čelisti. Netopýři tak nabízí příležitost zjistit, jaké evoluční síly formují charakteristické rysy živočichů. Různé druhy netopýrů mají odlišné tvary lebky, a vědci odhalili příčiny tohoto evolučního vývoje – dietu a echolokaci.