Pololežíte v zubařském křesle. Čelisti držíte nepřirozeně otevřené, aby do nich zubař dobře viděl. Dolní patro vám dráždí odsávačka. K dásni se blíží injekce a po ní bude následovat protivné bzučení zubní vrtačky nebo trhání zubů kleštěmi. Přijde vám taková představa děsivá natolik, že odkládáte návštěvu zubaře, co nejdéle je to možné? Možná jste tento strach zdědili po svých předcích.

Při pohledu na teploměr se to možná nezdá, ale ve skutečnosti obýváme jedno z nejchladnějších období pozemského života. Zatímco v karbonu se světem táhly nekonečné džungle, v druhohorách dinosauři prospívali od pólu k pólu, a ještě během raných třetihor nebylo po zalednění ani stopy, dnes svírá polární oblasti naší planety led a sníh. Zatímco střídání dob ledových a meziledových v posledních statisících let ovlivňují hlavně změny při pohybu Země kolem slunce, výrazně delší výkyvy pozemského klimatu zůstávaly dlouho záhadnou. Nová studie ale přesvědčivě argumentuje, že za nimi stojí srážky kontinentů.

Jak by to vypadalo, kdyby Zemi hrozil dopad kosmického tělesa? To s jistotou zatím nevíme, tento víkend se však dočkáme alespoň jedné možnosti. Na konferenci planetární obrany Mezinárodní akademie astronautiky si totiž zástupci NASA a FEMA vyzkoušejí podobný simulovaný scénář. Ten má odhalit, jak by vedení organizací mohlo na podobné riziko reagovat.

Říká se, že v životě jsou jisté jen dvě věci: smrt a daně. Již přes dvě dekády by se k nim dala připsat třetí skutečnost, totiž zrychlující se rozpínání vesmíru. Nejsme si přesně jisti proč a jak, ale víme, že prostor universa se pomalu, leč postupně stále rychleji "nafukuje". Od minulého týdne víme o něco přesněji, jakým tempem se tak děje. Zdá se, že vesmír se rozpíná o devět procent rychleji, než teorie odhadovaly.

Ať už je váš názor na náboženství jakýkoliv, nelze popřít, že víra v nějaký druh nadpozemské entity doprovázela lidstvo po většinu jeho existence. Tváří v tvář statistické převaze náboženství vůči ateismu je třeba si připustit, že víra může plnit nějakou pozitivní evoluční roli v lidské psychologii. Jak ale vyjádřit to, co je na náboženství z hlediska psychologie to prospěšné? Nová studie došla k tomu, že to může být pocit "jednoty".

Mayové dokázali jednotlivé události předpovídat až stovky let dopředu, protože dění ve světě vnímali jako cyklické a plné sérií zániků a vznikání. A odtud je jen kousek k účelovému výkladu o konci světa v roce 2012. Zcela však opomíjeli jednorázové jevy, jako třeba komety či meteory, protože se nehodily do mytologického výkladu. Více ve třetím, posledním dílu série o Mayském učení.