Články s tagem: věda a poznání
Příroda
Brouk prskavec trumfne i Karkulku. Z žabího žaludku unikne takřka dvě hodiny po sežrání
17. 4. 2018
|
Jan Toman
Jak nás učí pohádka o Červené Karkulce, když zvíře spolkne svou kořist, ještě nemusí mít vyhráno. Pravda, velcí dravci mají ve zvyku svou kořist před pozřením roztrhat. Po zásahu dřevorubce by tak zřejmě Karkulka nevyšla ven z vlčích útrob v původním stavu. U jiných predátorů by ale mohla mít daleko větší štěstí. Vyprávět by mohly hlavně žáby, z jejichž trávicího traktu nezřídka uniknou různé larvy, brouci, ale i malí hadi. O moc lépe na tom al nejsou ani ryby, nebo dokonce ptáci, jejichž trávicím traktem mohou beze skvrnky projít nestrávení plži. I v takovém případě by ale hrdinka dětské pohádky mohla jen tiše závidět pravému přeborníku v přežívání zdánlivě ztracených situací – brouku prskavci.
Vesmír
Stephen Hawking, 3. díl: Inflační vesmír, kolonizace vesmíru a bestsellery
16. 4. 2018
|
Pavel Vachtl
Stephen Hawking pracoval do posledních dní, stále přicházel s novými teoriemi a nepřestával ty stávající přibližovat široké veřejnosti tak poutavě, že jeho knihy leží na poličkách knihoven i lidem, kterým fyzika příliš neříká. Jeho děl se prodaly miliony kusů, na jeho přednášky se stály fronty, i protože si publikum dokázal získat smyslem pro humor i sebeironii.
Technologie
Nově objevená antibiotika si poradí se strašákem rezistence
15. 4. 2018
|
Ladislav Loukota
Antibiotická rezistence je velkým strašákem moderní medicíny. Hrozí totiž, že jedny z nejvýznamnějších léčiv se v dohledné době stanou proti řadě nemocí neúčinné. Spojenému americko-francouzskému týmu se ovšem možná podařilo objevit a popsat zcela novou třídu antibiotik, které proti patogenům zasahují způsobem, proti němuž nemají rezistentní bakterie prozatím obranu.
Technologie
Vědci vytvořili rotační nanomotor z kroužků DNA. Jde o zcela novou formu pohybu
14. 4. 2018
|
Ladislav Loukota
I když pojem "nanotechnogie" létá éterem již zhruba po dvě desetiletí, stále je toho mnoho, co molekulární stroje uspokojivě nezvládnou. Částečně neprobádaným teritoriem je například mechanický pohyb. Během novému výzkumu německo-amerického týmu Michiganské univerzity a Bonnské univerzity se však nově podařilo vyvinout zcela novou formu pohybu nanostrojů. Vědci totiž vytvořili primitivní rotační motor, který dovede molekulární jednokolku rozpohybovat specifickým směrem.
Příroda
Potvrzeno: Golfský proud se zpomalil. Kvůli změnám klimatu
13. 4. 2018
|
red
Golfský proud, který hraje klíčovou roli v distribuci tepla na Zemi, se během posledních zhruba sto let výrazně zpomalil. Podle studie mezinárodního týmu vědců prudí pomaleji dokonce o 15 procent, může za to globální oteplování. Zatím není jasné, jak se to odrazí na celosvětovém klimatu.
Příroda
Sopečná apokalypsa v době kamenné možná nebyla pro lidi tak zdrcující
12. 4. 2018
|
Pavel Pešek
Jedním z opakujících se námětů postapokalyptických knih a filmů je nukleární zima v důsledku obrovského množství prachu vrženého do atmosféry při atomové válce. Dávní lidé si možná něco takového opravdu zažili, samozřejmě však nešlo o atomový výbuch. Před 74 tisíci lety došlo k erupci vulkánu Toba na Sumatře. Byl to největší sopečný výbuch v posledních dvou milionech let.
Příroda
Proč jsou vodní savci tak velcí? Za vším zřejmě stojí energetická rovnováha
11. 4. 2018
|
Jan Toman
Zatímco největší suchozemský čtyřnožec, slon, váží kolem deseti tun, plejtvák obrovský bez problémů dosáhne i na dvacetinásobek. Nejméně desetinásobný rozdíl nalezneme i v délce a celé srovnání korunuje fakt, že dospělý slon nemusí dosahovat ani velikosti velrybího jazyka. Dobrá, řeklo by se, velryby jsou jednoduše velké. Podobné formy gigantismu ale nalezneme také u dalších skupin savců, které přešly do vodního prostředí. Jaké zákonitosti za zvětšováním vodních savců stojí? Nebo je snad celý trend pouze výsledkem náhody?
Magazín
Ožehavá témata: Proč nás někdy diskutování odrovná?
11. 4. 2018
|
Šárka Novotná
Dobře si podiskutovat s člověkem s odlišnými názory může být příjemná a obohacující záležitost, někdy jde ale dost na nervy. Roli přitom hraje nejen osobnost diskutujících, ale i témata, o nichž si povídáme. Některá jsou extra výbušná, řádně stresující a pocuchají i dosud solidní vztahy.