Články s tagem: Věda

Člověk

Nové kombinace antibiotik jsou v boji s rezistencí překvapivě účinné

Pro lidstvo je jenom málo tak závažných problémů, jako zvyšující se rezistence bakterií vůči antibiotikům. Léky, které před víc než 90 lety daly moderní medicíně její nejsilnější zbraň, ztrácejí účinnost vlivem řady faktorů. Všechny ale mají společného jmenovatele v přirozeném vývoji odolnosti bakterií. Právě proto se alternativa antibiotik hledají tak obtížně. Nová kalifornská práce však přichází s  novou, nečekanou zbraní proti rezistenci.
Technologie

Roje nanostrojů umožní v těle provádět operace bez skalpelu

Co kdybychom kvůli odříznutí škodlivé tkáně nemuseli otevírat pacientovo tělo, ale mohli skalpel "sestavit" uvnitř těla samotného? Právě tímto směrem kráčí aktuální čínská studie, které se podařilo dosáhnout pokroku na poli manipulace a kontroly nanočástic. Je to už třetí významný pokrok v medicínské nanotechnologii v tomto roce.
Technologie

Japonci vyzkouší vesmírný výtah. Jeho využití se ale v tomto století nejspíš nedočkáme

Chystá se první test technologií kosmického výtahu ve vesmíru! Podle japonské univerzity z Šizouky bychom se ho mohli dočkat již v polovině září tohoto roku, kdy se do vesmíru na palubě nosiče H-2B podívá malý výtah pohybující se na lanu mezi dvěma satelity. Test odolnosti materiálu je sice sympatickým vědeckým experimentem, který muže přinést zajímavá data, v dohledné budoucnosti od něj však praktické výsledky nejspíše očekávat nelze.
Příroda

Když parazit útočí na parazita. Rostlina vysává vosičky

Z přírody známe různé, nezřídka podivné, životní strategie. Na jednu stranu existují parazitické rostliny, které vysávají své zelené hostitele. Tuto skupinu zastupuje například jmelí. Nalézt můžeme také masožravé rostliny, které lapají hmyz nebo dokonce malé obratlovce. Živočichové to rostlinám "vracejí" prostřednictvím nejrůznějších forem býložravosti. Výjimkou nejsou ani parazitické vztahy založené na vysávání rostlinných šťáv nebo tvorbě hálek, zduřelých útvarů z rostlinné tkáně. Mezi nejpodivnější potravní strategie se ale dozajista zařadí nově objevený vztah mezi duby, hálkujícími vosičkami a kaňatci, parazitickými rostlinami z čeledi vavřínovitých. Přinejmenším v Americe totiž kaňatce vysávají živiny přímo z hálek a pomyslný souboj mezi zvířaty a rostlinami tak posouvají na úplně novou úroveň.
Příroda

Změna magnetického pole Země může trvat jen 200 let

Magnetosféra je považovaná za nejvýraznějšího přirozeného ochránce pozemského života před nebezpečnou kosmickou radiací. Co však může nastat, když jednou kvůli přepólování o tuto ochranu Země přijde?
Nedd

Naše galaxie již možná jednou 'zemřela', nyní žije druhý život

Při pohledu ze Země může vesmír působit jako nehybný černý monolit, opak je však pravdou. Například rozsáhlé oblasti naši galaxie se vyznačují dvěma hlavními hvězdnými populacemi. První skupina hvězd je bohatá na prvky, jako je kyslík, hořčík, křemík, síra, vápník a titan. Skupině druhé se těchto prvků dostává povážlivě méně, zato jsou však tyto hvězdy bohatší na železo. Rozdělení obou skupin naznačuje, že obě vznikly v radikálně odlišném kontextu v rámci celé galaxie. Doposud se přesně nevědělo, co by mohlo být jeho příčinou. Objevují se však indicie, že odpověď by mohla tkvět v sáhodlouhém období galaktické 'smrti' a proudění mezihvězdného plynu.
Člověk

Alkohol popíjený denně škodí i v přiměřených dávkách

Dát si denně sklenku vína byl dlouho lékaři doporučovaná praktika. Alkohol je tu s námi, co je civilizace civilizací – panují dokonce (spíše nepravděpodobné) teorie, podle nichž byla tvorba fermentovaných nápojů tím, co doopravdy odstartovalo neolitickou revoluci. Tato látka se nám však v posledních staletích začíná vymykat kontrole, a tak i věda mění názor. Nejnověji to dokazuje metastudie, podle níž i jediná sklenka denně má měřitelný vliv na zvýšení úmrtnosti.
Člověk

Někteří lidé jsou zřejmě imunní vůči Alzheimeru. Už tušíme, proč

Mohli bychom jednou přijít na to, jak vyléčit Alzheimerovu chorobu? Po dvou letech se opět objevily náznaky, že se rýsuje kladná odpověď. Zdá se totiž, že někteří lidé jsou vůči projevům Alzheimera imunní, a to přestože u nich choroba vesele bují. Z čeho pochází tento paradox?