Články s tagem: Věda
Magnezit by mohl pomoct zvrátit klimatické změny
28. 8. 2018
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv debata o vypouštění oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů často přináší apokalyptické scénáře, klima není jednosměrka - stále častěji se tak mluví i o možnosti změnit zajetý kurz pomocí aktivního zachycování skleníkových plynů. Jaké jsou v tomto směru naše možnosti, a měli bychom se o něco podobného vůbec snažit?
V egyptské hrobce byl objeven nejstarší sýr historie
27. 8. 2018
|
Ladislav Loukota
Jak přesně se stravovat, dnes řeší stále více lidí. Občas přitom hledají rady v jídelníčku předků – tradičně se tak objevuje argument, že zpracované potraviny jsou teprve moderní vynález. Objev staroegyptského sýra ruku v ruce s ještě starším prvotním chlebem ale naznačuje, že komplexněji upravovaná strava rozhodně není jenom výstřelek 20. a 21. století.
Vědci našli v 'Moravské Amazonii' nový druh brouka, je to unikátní objev
27. 8. 2018
|
šar
Vědci objevili na starých dubech v jihomoravských lužních lesích nad soutokem Moravy a Dyje nový druh brouka z čeledi kožojedovitých. Hnědočerný brouk s rozměry dosahujícími sotva půl centimetru dostal jméno kožojed moravský, uvedla Daniela Procházková z Biologického centra Akademie věd ČR.
Organické solární panely dosáhly rekordní efektivity, dohánějí 'klasiku'
26. 8. 2018
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv by pojem "organické solární panely" mohl vyvolávat nejrůznější představy živých struktur z masa a kostí, vzhledově se organické panely zase tolik neliší od panelů využívajících křemík. Stále mají podobu plochy reflektující sluneční záření a pokud by jimi byla posetá louka, na první pohled by se nic neměnilo. Tedy krom ceny. Levnější organické panely by totiž teoreticky mohly znamenat revoluci v aplikované solární energetice. Nejprve však musejí s panely tradičními srovnat krok co do své efektivity. Nová čínská studie však slibuje právě takový posun.
Vesmír je cyklický, tvrdí okrajová hypotéza
24. 8. 2018
|
Ladislav Loukota
O to, odkud vesmír vznikl a kam směřuje, se fyzika pře od té chvíle, co se fyzikou vůbec může nazývat. Byť moderní převládající názor mluví o vzniku v singularitě během Velkého třesku, stále éterem létají i nejrůznější alternativní hypotézy. Některé, jako jedna aktuální, se namísto čistého vývoje vesmíru z bodu A do bodu B zaobírají možnosti, že celý kosmos má cyklickou povahu – jeho smrt je vznikem nového vesmíru, jehož následná smrt dá zase život dalšímu vesmíru. Nakolik lze však nejnovější studii lobbující za cykličnost doopravdy věřit?
Čeští vědci pomohli rozluštit genom pšenice. Svět se tak možná vyhne hladomoru
23. 8. 2018
|
Ladislav Loukota
Psal se rok 2005, když Mezinárodní konsorcium pro sekvencování genomu pšenice (International Wheat Genome Sequencing Consortium, IWGSC) zahájilo dlouhou snahu o vytvoření detailní mapy DNA zemědělské pšenice. Trvalo to 13 let a zabralo práci 200 vědců ze 73 pracovišť ve dvaceti státech. Teď půdorys genů uvnitř nejvýznamnější zemědělské plodiny dokončili a jejich objev může zlomově napomoci jejím budoucím úpravám pro klimatické změny.
Byla lidská přizpůsobivost klíčem k ovládnutí Země?
22. 8. 2018
|
Jan Toman
V populární cimrmanovské hře Dobytí severního pólu herci zpívají, že se Čech přizpůsobil i tam, kde hynuli vlci a sobi. Podle nejnovější antropologické teorie se zdá, že tvůrci z divadla Járy Cimrmana zase jednou trefili hřebíček na hlavičku. Tedy, s malým dodatkem. Schopnost využít jakýchkoli podmínek totiž podle tohoto konceptu nedefinuje jen Čechy, ale všechny příslušníky lidského druhu. Moderní lidé podle ní uspěli díky tomu, že se na rozdíl od svých příbuzných dokázali specializovat i na ty nejextrémnější podmínky – včetně polárních.
Rychlá chůze se dočkala nové definice. Počítá se na kroky
21. 8. 2018
|
red
Co znamená rychlá chůze? Definici pohybu, při kterém by už mělo začít tělo spalovat, se věnují desítky výzkumů po celém světě. Vědci z Massachusttského technologického institutu to díky jejich analýze dokázali stanovit přesně a neurčitý pojem sjednotit.