Články s tagem: Věda

O to, odkud vesmír vznikl a kam směřuje, se fyzika pře od té chvíle, co se fyzikou vůbec může nazývat. Byť moderní převládající názor mluví o vzniku v singularitě během Velkého třesku, stále éterem létají i nejrůznější alternativní hypotézy. Některé, jako jedna aktuální, se namísto čistého vývoje vesmíru z bodu A do bodu B zaobírají možnosti, že celý kosmos má cyklickou povahu – jeho smrt je vznikem nového vesmíru, jehož následná smrt dá zase život dalšímu vesmíru. Nakolik lze však nejnovější studii lobbující za cykličnost doopravdy věřit?

Psal se rok 2005, když Mezinárodní konsorcium pro sekvencování genomu pšenice (International Wheat Genome Sequencing Consortium, IWGSC) zahájilo dlouhou snahu o vytvoření detailní mapy DNA zemědělské pšenice. Trvalo to 13 let a zabralo práci 200 vědců ze 73 pracovišť ve dvaceti státech. Teď půdorys genů uvnitř nejvýznamnější zemědělské plodiny dokončili a jejich objev může zlomově napomoci jejím budoucím úpravám pro klimatické změny.

V populární cimrmanovské hře Dobytí severního pólu herci zpívají, že se Čech přizpůsobil i tam, kde hynuli vlci a sobi. Podle nejnovější antropologické teorie se zdá, že tvůrci z divadla Járy Cimrmana zase jednou trefili hřebíček na hlavičku. Tedy, s malým dodatkem. Schopnost využít jakýchkoli podmínek totiž podle tohoto konceptu nedefinuje jen Čechy, ale všechny příslušníky lidského druhu. Moderní lidé podle ní uspěli díky tomu, že se na rozdíl od svých příbuzných dokázali specializovat i na ty nejextrémnější podmínky – včetně polárních.

I když korálové útesy zabírají méně než procento mořského dna, žije v nich 25 procent mořského života - biodiverzita nejrůznějších druhů je u korálových útesů dokonce vyšší než u tropických lesů. Tato velkoměsta moří jsou však v ohrožení. Stoupající teplota moří ohrožuje korály samotné, bez jejichž přežití stěží mohou korálové útesy hostit další formy života. Do roku 2050 hrozí zánik až 90 procent z nich - minimálně část korálů se však změně naštěstí začíná přizpůsobovat.

Psal se 5. leden 1961, když článek doktora Austina Smitha popisoval, kterak budou umělé orgány zřejmě ve vzdálené budoucnosti roku 2000 již běžným vynálezem. Jenže ani nyní nemůžeme říct, že by se jeho vize opozděně naplnila. Výzkum na poli umělé produkce orgánů sice běží, do praktického nasazení má však daleko. Výrazným krokem kupředu je proto "vypěstování" a "implantování" prvních umělých orgánů čtyřem prasatům. Věc je však složitější, než se na první pohled zdá – čuníkům byly totiž reimplantovány "tak trochu" stejné plíce, které jim byly předtím odebrány.

Chování psů může lidem někdy připadat podivné – konec konců, potřebu značkovat si své území močí jsme jako civilizace již dávno překonali! Při bližším pohledu se však mohou občas vyjevit nápadně podobné detaily. Nejnovější práce sledující chování menších psů tak přišla s možným zjištěním, podle něhož se i při značkování dá poměrně efektivně lhát a odstrašovat soupeře - stačí mířit vysoko!