Články s tagem: Věda
Úsvit kyborgů: Nová studie přišla na to, jak integrovat živé buňky a stroje
18. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Spojení živých bytostí a strojů přestává být tématem vědecké fikce a stává se pomalu realitou. Zatím posledním výzkumem, který učinil výrazný krok kupředu ve vzniku reálných kyborgů, představili výzkumníci Tokijské univerzity. Podařilo se jim propojit uměle vypěstované živé buňky se strojem tak, aby živé svalstvo posloužilo k rozpohybování celého robota. Prozatím princip funguje v případě malého hybridního prstu.
Nejpopulárnější doplňky stravy nemají žádné zdravotní přínosy
17. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Hektická doba a rychlý životní styl komplikují mnoha lidem zdravé a vyvážené stravování. Mnozí proto stále častěji sahají po potravinových doplňcích, které jim potřebné minerály a vitamíny dodají spolehlivě v přesném množství. Nejčastěji prodávané suplementy však podle nové studie Torontské univerzity a nemocnice St. Michael's nemají žádný pozitivní vliv – naštěstí ale ani žádný negativní.
Jak vytvořit většinový názor? Stačí přesvědčit čtvrtinu populace
16. 6. 2018
|
Jan Toman
Změny názorů ve společnosti mohou být opravdu rychlé. Dříve nemyslitelná přesvědčení, postoje nebo zvyklosti se mohou během jedné generace, nebo dokonce pouhých několika let, stát zcela nudnou součástí každodenního života. Jakou dynamiku ale tyto změny vykazují? Stačí k převrácení dosavadních zvyklostí na hlavu pár aktivních hluboce přesvědčených jedinců, nebo změny přicházejí spíše postupně, s tím, jak se o jejich prospěšnosti přesvědčí jinak apatická většina? Nebo snad stačí přesvědčit určité procento populace, které následně spustí pomyslnou lavinu?
Tajemství černých děr, 2. díl: Jak vznikly černé díry nehvězdného původu
15. 6. 2018
|
Pavel Vachtl
Černé díry jsou velmi hmotná a zároveň extrémně hustá vesmírná tělesa. Často vznikají zborcením hvězd do sebe. Je to však je jeden - svým způsobem zároveň nejnudnější - ze způsobů jejich vzniku. Druhý díl mikroseriálu se proto věnuje černým dírám "nehvězdného původu".
Vědci 'vypnuli' myším potěšení z jídla
14. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Obezita je jedním z nejvíce paradoxních problémů dnešního světa - prakticky každý ví, že nadváha škodí tělu a nadprodukce potravin škodí planetě. Přesto se zdá, že s jídlem roste chuť. Na planetě se 7,6 miliardy lidí jsou dvě miliardy obézní či "jen" trpí nadváhou a jejich počet dále roste. Možná, že je proto při poohlížení se po dietě vhodné začít řešit i drastické terapie - třeba možnost vypnout potěšení z jídla.
Vyspělé kosmické civilizace budou agresivní, tvrdí nová studie
13. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Jsme se vesmíru sami? Jak bude vypadat případné soužití s jinými druhy? A záleží na tom? Po této otázce pátrá věda od zrodu moderní astronomie a kosmonautiky. Lidstvo jako takové pak nějakou variací téhož řeší, co dělá člověka člověkem. Zatím všechny odpovědi, kterých jsme se dočkali, byly čistě na bázi úvah – a u většiny z nich takříkajíc krev tuhne v žilách. Nová ruská hypotéza přichází s další možností, jejíž výsledek je možná ještě o fous depresivnější, než je u jiných řešení Fermiho paradoxu zvykem.
Genetici 'vyrobili' rýži, co plodí o třetinu víc. Má šanci dostat se mezi lidi?
12. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv se průměrná porodnost prakticky na celém světě snižuje, při současných 7,6 miliardy lidí bude náš počet zřejmě přesto prudce stoupat. Nároky na zemědělství přitom stoupají úměrně s tím. Jedno z řešení problému, jak nakrmit populaci stoupající vstříc 10 miliardám, představil společný tým americké Purdue University a Čínské akademie věd. Pomocí genového editoru CRISPR totiž upravili rýži tak, aby měla o 25 až 31 procent vyšší výnosy.
Ve sluneční soustavě se možná ukrývá 'nový' mezihvězdný objekt
11. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Loni na podzim oslavoval svět astronomie velkou událost: Skrze pravděpodobný asteroid později pojmenovaný Oumuamua došlo na první detekci průletu mezihvězdného tělesa sluneční soustavou. Nejenže to zbořilo některé naše dosavadní představy o podobě podobných objektů – naznačilo to také, že obdobné průlety mohou být daleko častější, než jsme do té doby tušili. Není tak nepředstavitelná ani situace, kdy namísto průletu gravitační vliv Slunce, Jupitera či jiných planet mezihvězdného návštěvníka navždy lapí v našem kousku vesmíru. Nová práce možná našla právě takového hvězdného zbloudilce.