Články s tagem: Věda

Vize dlouhodobých pobytů člověka v kosmickém prostoru přináší z mnoha důvodů řadu úskalí – od obav z radiace přes vliv stavu beztíže na funkci našich těl až po debaty, jak bude vypadat kosmické zemědělství. Tak trochu opomíjené je však téma kosmické chirurgie. Přitom se budeme muset připravit i na to, že čas od času bude třeba přistoupit i k operacím v kosmickém prostoru. Trochu překvapivě mohou podobné zákroky nakonec přinést užitek i lidem, kteří Zemi nikdy neopustí.

Hudba má vliv naše rozhodování o tom, co budeme jíst. Podle studie Jihofloridské univerzity jsou zákazníci v restauracích, ve kterých hraje hlasitá hudba, náchylnější k tom objednat si nezdravé jídlo. 

Ačkoliv jde zatím o polooficiální oznámení, nový japonský záměr v zásadě počítá s vybudováním sedm metrů vysoké dvoutunové rakety, která by měla v březnu příštího roku "skákat" do výšky 100 metrů a poté se vertikálně vrátit zpátky na zem. Jde tedy o podobný demonstrátor sloužící pro další potenciální vývoj, jakým byl v roce 2012 nosič Grasshopper společnosti SpaceX. Jeho experimentální "hopsání" nahoru a dolu bylo základem pro vývoj opětovně přistávajících prvních stupňů nosiče SpaceX, a bude zřejmě základem i pro vývoj BFR. Směřuje Japonsko k podobnému cíli?

Leckdy nekontrolovatelný hlad, který nás přepadá ve večerních hodinách, způsobují hormonální změny v těle. Večer totiž klesá hladina peptidu YY a proteinu leptinu, které vyvolávají pocit sytosti. Naopak hladina hormonů vyvolávajících touhu po jídle roste, zjistila studie americké Univerzity Johnse Hopkinse.

V posledních letech v Evropě nastupuje teplo mnohem dřív, někdy jako by zima "skočila" rovnou do léta. Fenomén se podařilo potvrdit belgickým vědcům, kteří si na to vzali nezvyklý materiál - zkoumali záznamy cyklistických závodů. Zjistili díky nim, že se za posledních 40 let na zkoumaných místech zvedla teplota o víc než stupeň Celsia. 

Pokud u lidí obvykle příchod nevyhnutelného značí okamžik, kdy začne penzista pobírat starobní důchod, v případě našich buněk je ekvivalentem téhož stav zvaný senescence. Jakmile jej buňka dosáhne, přestává se dělit, mění expresi některých svých genů a obecně ustrne ve svém vývoji. Senescentní buňky jsou takoví buněční senioři, jejichž čas se nemilosrdně nachýlil blíže ke konci. Tedy doteď byly - týmu pod vedením Evy Latorreové z Exeterské univerzity se totiž podařilo koktejlem nových aktivních látek poprvé redukovat, de facto "omladit" senescentní buňky až o padesát procent.