Cosi extrémně silného ve vzdálené galaxii před 3,6 miliardy let vyprodukovalo radiový signál, který vloni dorazil na Zemi. Radioastronomové jej zaznamenali jako rychlý radiový záblesk jménem FRB 180924. Zdali se jednalo o hvězdnou kolizi či jiný jev, zatím netušíme. S novým objevem Keitha Bannistera z australské akademie věd CSIRO se však zvyšuje šance, že to zjistíme. Bannisterův tým byl totiž s to vystopovat místo původu s využitím optických teleskopů s dechberoucí přesností.

Klimatické změny a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jsou jedním z největších problémů současnosti. Je potřeba tento proces zastavit, nebo minimálně dostatečně zpomalit. Tak můžeme lépe učinit, pokud nahlédneme do historie a zmapujeme celkový trend oteplování. NASA se svým novým výzkumem zjistila, že skleníkové plyny a atmosférické částice zapříčinily rizika globálního sucha již na počátku 20. století. 

I když se hledání mimozemského života často zjednodušuje na "nalezení mikrobů", ve skutečnosti je možné život detekovat i nepřímo. Zejména v případě exoplanet se tak mluví o hledání biosignálů třeba ve formě specifických plynů, které snad budou teleskopy umět odhalit i na vzdálenost mnoha světelných let. Pro podobné pátrání však nemusíme jít jenom do cizích hvězdných systémů. Také na Marsu usilovně probíhá hledání potenciálního biosignálu ve formě metanu. Zatím však mnoho výsledků nepřineslo.

Vědci z Francie a Irska přišli s oznámením, že už ví, jak se chová hmota v extrémních podmínkách atmosféry Slunce. Jejich práce může vrhnout světlo na špatně chápaný čtvrtý stav hmoty – plazma, které by mohlo být klíčem k bezpečným, čistým a účinným jaderným generátorům na Zemi. Má to ale jeden háček. Jak plazma učinit stabilní pro tvorbu energie?

Seznam světů podobajících se Zemi je bohatší o dva další kandidáty. Objevil je tým astrofyzika Mathiase Zechmeistera z univerzity v Göttingenu a nacházejí se jenom 12,5 světelného roku od Země kolem malé Teegardenovy hvězdy. Jde tak o další z rostoucího počtu jiných soustav, které připomínají tu naši, sluneční. Měření navíc proběhlo metodou, která slibuje nové zajímavé detekce doposud neznámých světů.

Péče o duševní hygienu měla v minulosti mnohdy pramalou pověst, čím více však lidstvo pracuje a hekticky žije ve městech, tím více se mentální zdraví dostává do popředí. Polovina obyvatel světa dnes žije v rozsáhlých urbanizovaných aglomeracích. Do roku 2050 to nejspíše budou již dvě třetiny. Drtivou většinu historie však lidé takto pohromadě nebyli - a naše přirozená touha po přírodě tak dílem zvyšuje i depresi obyvatel měst. Kolik času by však bylo třeba mimo běžný vzhled velkoměsta strávit?