Astronomové minulý rok objevili galaxii, která působila, že nemá žádnou temnou hmotu, což bylo neslučitelné s našimi teoriemi o této hmotě, která tvoří zhruba 85 procent vesmíru. Záhada však byla vyřešena, a galaxie NGC1052-DF2 tak už není tolik tajemná. Bylo propočítáno, že se nachází mnohem blíže Mléčné dráze, díky čemuž astronomové vypozorovali, že temnou hmotu obsahuje.

Ačkoliv první "skutečné" civilizace přišly zhruba před šesti tisíc lety, o celé tři a půl milénia dříve se uprostřed dnešního Turecka rozkládal jejich zdatný předchůdce. Těžko dnes soudit, co přimělo první zemědělce v Anatolii před 9000 lety založit osadu dnes zvanou Çatal Höyük. Snad to byla obrana jejich sídla před nájezdy. Snad i snaha o jistou silnější pospolitost. Na každý pád lze Çatal Höyük považovat za jedno z prvních, ne-li přímo první (dnes známé) "protoměsto". Nová studie naznačuje, jak se tu místním žilo - a proč Catal Höyük předznamenal problémy měst tisíce let po něm. 

Příští letní olympiáda bude zřejmě nebývalou přehlídkou mnoha futuristických a vyspělých technologií. Japonsko tak chce znovu světu ukázat, že je centrem technologických inovací prvního řádu. Sice není zaručeno, že úplně všechny budou plně připravené k datu zahájení olympiády v Tokiu, avšak japonské firmy ve spolupráci s japonskými vládními institucemi a univerzitami na nich intenzivně pracují a je zde velká šance, že tyto technologie změní Japonsko dříve nebo později velmi podstatným způsobem.

Klimatické změny a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jsou jedním z největších problémů současnosti. Je potřeba tento proces zastavit, nebo minimálně dostatečně zpomalit. Tak můžeme lépe učinit, pokud nahlédneme do historie a zmapujeme celkový trend oteplování. NASA se svým novým výzkumem zjistila, že skleníkové plyny a atmosférické částice zapříčinily rizika globálního sucha již na počátku 20. století. 

I když se hledání mimozemského života často zjednodušuje na "nalezení mikrobů", ve skutečnosti je možné život detekovat i nepřímo. Zejména v případě exoplanet se tak mluví o hledání biosignálů třeba ve formě specifických plynů, které snad budou teleskopy umět odhalit i na vzdálenost mnoha světelných let. Pro podobné pátrání však nemusíme jít jenom do cizích hvězdných systémů. Také na Marsu usilovně probíhá hledání potenciálního biosignálu ve formě metanu. Zatím však mnoho výsledků nepřineslo.

Vztah mezi střevní mikroflórou a mozkem je zřejmě mnohem provázanější, než by se mohlo zdát. Vědci už prokázali, že úprava jídelníčku může například pomoci části pacientů s úzkostmi. Nedávná studie ukázala, že regulace a cílená výměna střevní mikrobioty může výrazně zlepšit symptomy autismu.