Články s tagem: Věda

Příroda

Klimatická změna by mohla ze Sibiře udělat místo vhodné pro lidská sídliště

Ačkoliv asijská část Ruska za Uralem tvoří na 77 procent ruského území, žije na ní paradoxně jenom 27 procent ruského obyvatelstva. Sibiř je notoricky nevlídná, hovorově její jméno často používáme jako synonymum pro třeskuté mrazy. Na konci 21. století by však mohlo být leccos jinak - nová studie si totiž myslí, že klimatické změny by mohly Sibiř podstatně více otevřít lidské populaci.
Člověk

Na myších byla úspěšně vyzkoušena vakcína proti Alzheimeru

Alzheimerovou chorobou v nějakém stádiu nemoci trpí po celém světě přes 43 milionů lidí. Dle statistik hrozí každému třetímu seniorovi. To je počet srovnatelný s epidemií viru HIV - a přesto nejsme v boji s Alzheimerem o mnoho moudřejší. Dosavadní snahy o nalezení léku vyšly vniveč, a to ačkoliv se podařilo zjistit, jak alespoň po omezený čas mírnit symptomy. Svítá však snad na lepší časy. University of New Mexico na myších vyzkoušela svou novou "vakcínu" proti chorobě.
Člověk

Unikátní osada z doby bronzové měla smutný konec, požár ji zničil už po jednom roce

Požár v městské zástavbě je dnes vnímaný jako nepříjemná událost, která může ve výjimečných případech vzít život i několika nešťastníků. S rozvojem moderních protipožárních materiálů, mechanizovaných hasičských sborů i ústředního rozvodu vody se oheň stal dobrým sluhou, ale jen málokdy i špatným pánem. Jde však o výdobytek posledních staletí, mnohdy jenom desetiletí. Plameny byly po většinu historie civilizace potenciální zkázou několika měst. Nové studium prehistorického sídliště v Anglii, známého jako Must Farm, odhalily, že bleskový požár byl osudný i tomuto stavení. 
Příroda

Za poslední dvě staletí vymřelo skoro 600 druhů rostlin

Na rostlinném životě závisí praktický celá pyramida planetárního života. Živočichové jsou na suchozemských rostlinách závislí jak z hlediska produkce části atmosférického kyslíku, tak i kvůli potravě. Masožravci možná do úst nevezmou ani lísteček, ale i jejich přežití závislí na oblibě býložravců v rostlinné potravě. Zatímco úbytek živočichů je přitom dobře zdokumentován i často varovně reflektován, stranou zájmu stojí úbytek rostlinných druhů. Nejnovější studie přitom zjistila, že od počátku průmyslové revoluce je tempo vymírání rostlinných druhů dvakrát větší než právě v případě živočichů.
Příroda

Buňky hlístic umí předávat chování z jedné generace na druhou

Navzdory existenci genetiky prakticky už od jejího objevu platí, že předané zkušenosti nelze přenést z jedné bytosti na druhou. Říká se tomu Weissmanova bariéra a jedná se o vědecké dogma, které platí po víc než století. Několik posledních studií na hlísticích ale ukazuje, že se jeho definice zřejmě bude muset jistým způsobem upravit. Po několika polovičních studiích bylo totiž poprvé v praxi demonstrováno, že hlístice si dovedou předávat i vzpomínky/zkušenosti mezigeneračně!
Vesmír

Pohyb po Měsíci trénují astronauti v laboratoři pod mořem

NASA se intenzivně připravuje na misi, jejíž účelem je vyslat astronauty na Měsíc. V rámci tréninku je vyslala do jiného nehostinného prostředí – do hlubin oceánu, kde se připravují na svou misi ve speciální podvodní laboratoři Aquarius. 
Příroda

Pandy nebyly vždy býložravé. Bambus jim ale dodává tolik živin, jako by jedly maso

Pandy jsou známé neutuchající láskou k bambusům. Jsou sice býložravé, ale nebylo tomu tak vždycky, kdysi byly masožravci. Bambus je ale bohatý na bílkoviny, a tak se množství zkonzumovaných bílkovin, sacharidů a tuků se u těchto medvědů rovná zkonzumovanému množství u masožravce.
Vesmír

Rudý, suchý a mrazivý? Omyl, řeky na Marsu tekly ještě nedávno

Před sto lety lidé věřili, že na Marsu bují civilizace. Dnes víme, že by na jeho povrchu měl problém přežít i ten nejodolnější pozemský život. Jak podle dálkového průzkumu, tak podle výzkumných sond, které na Marsu přistály, může dnes rudá planeta hostit v nejoptimističtějším případě pouze malé populace vysoce odolných mikrobů. Nemohlo tomu ale být jinak v minulosti? Podle vědců se před miliardami let na povrchu Marsu rozkládaly celé oceány. Nový výzkum potom naznačuje, že tekutá voda mohla na povrchu Marsu vydržet velmi dlouho – možná do doby před jednou miliardou let, nebo ještě déle…