Články s tagem: vědecký výzkum a studie

Příroda

Pandy nejsou impotentní. Jen jim vědci dohazují nesprávné partnery

Záhada toho, proč mají pandy v zajetí takový problém s rozmnožováním, je zřejmě vyřešena. V zájmu výběru geneticky vhodného partnera jim zoologové dohazují často takového, který je nepřitahuje. A to se jim pak do sexu moc nechce…
Člověk

Parazit v roli pomocníka: Škrkavka zvyšuje šanci na otěhotnění

Problémy s početím potomka řeší rok od roku více párů. Ať už je na vině zvýšení věku, ve kterém se ženy pokoušejí otěhotnět, nebo vnější faktory prostředí snižující plodnost mužů a žen, každá nová metoda, která by párům mohla pomoct, míří do středu pozornosti lékařů a biologů. Skutečně překvapivé závěry v tomto ohledu přinesla rozsáhlá studie bolivijských domorodců a jejich parazitů. Střevní parazité podle všeho výrazně ovlivňují plodnost žen. Nepřekvapí, že ji často snižují. Některé druhy ovšem mohou plodnost docela znatelně zvyšovat!
Technologie

Sní androidi o elektrorůžích? K čemu nám budou zelení kyborgové

Slovo kyborg proniklo v posledních letech ze stránek vědeckofantastických románů do reálného života. Stále častěji můžeme slyšet o mechanických náhradách končetin, očí, částí vnitřního ucha nebo dokonce vnitřních orgánů. Pravda, tyto "náhražky" svojí funkčností dosud nepřevyšují původní organické součástky, ale nemusí to trvat dlouho, a budeme se bavit o augmentaci neboli vylepšení lidského těla. Co ale vylepšení jiných druhů? Jako první člověka napadnou psi, možná další užitečná zvířata. S převratnou myšlenkou ale nedávno přišel tým švédských vědců – rozhodli se elektronicky "vylepšit" rostliny. 
Člověk

Jsou věřící spíš štědří a spravedliví, nebo lakomí a pomstychtiví?

Ačkoli se to při pohledu z české kotliny může zdát zvláštní, drtivá většina obyvatel naší planety vyznává tu či onu náboženskou víru. Za nábožensky založené se považuje zhruba 5,8 miliardy lidí, tj. celých 84 procent světové populace. Představitelé prakticky všech významných náboženství rádi zdůrazňují, že jsou jejich ovečky štědřejší, spravedlivější a vůbec morálně nadřazenější - když už ne přívržencům jiných náboženství, tak rozhodně ateistům s jejich podezřelými mravy. Obvykle to však není ničím víc než pouhým osobním přesvědčením samotných věřících. Ověřit to je otevřenou výzvou pro evoluční psychology.
Člověk

Případ jako z hororu: Muž zemřel na rakovinu vlastního parazita

Příroda umí někdy překvapit i ostřílené přírodovědce. Stejně tak i nejzkušenější lékař občas narazí na případ, který ho donutí údivem zvednout obočí. Když se ale oba faktory spojí, je zaděláno na opravdovou senzaci. O jednom z takových případů referuje článek v posledním čísle lékařského časopisu New England Journal of Medicine. Tasemnice dětská v těle muže s oslabenou imunitou podlehla rakovinnému bujení, které se následně rozšířilo i do těla hostitele a během pár měsíců ho zabilo!
Magazín

Exkluzivní svět vědy nabourává 'otevřený přístup'. Máme se bát?

"Publikuj nebo zhyň! (Publish or perish!)" praví známá vědecká zásada, na kterou si po roce 1989 musejí stále více zvykat i čeští vědci. Jenže dostat se do prestižních vědeckých časopisů je tvrdý oříšek - trvá to příliš dlouho a výsledek není vůbec jistý. Žijeme ale v otevřené éře internetu a tak se stále více rozmáhá fenomén "open acces" publikací. Co to je a jaká úskalí to přináší jak vědcům, tak laické veřejnosti?
Člověk

Velikost není všechno. S výškou podle všeho roste riziko rakoviny

Vysocí lidé to mají v životě jednodušší. Výzkumy opakovaně dokázaly, že dosahují v průměru vyššího vzdělání, jsou sebevědomější, úspěšnější, spokojenější, méně stresovaní a vydělávají víc peněz než jejich kolegové s průměrnou či podprůměrnou výškou. Nicméně, jak už to tak bývá, nic není zadarmo. Již z dřívějších studií vyplynulo, že mohou být náchylnější k některým chorobám. Rozsáhlý, v odborném tisku dosud nepublikovaný, švédský výzkum nyní ukázal, že vysocí lidé mají výrazně vyšší riziko, že se u nich za jejich života rozvine některý druh rakoviny.
Příroda

Připravte se na přepisování učebnic: Viry jsou živé a pamatují první buňky!

Viry jsou pro biology oříškem už od chvíle svého objevu před více než sto lety. Nahnuté to s nimi bylo od začátku. Na rozdíl od bakterií je kvůli jejich malé velikosti nebylo snadné přímo zpozorovat a příznaky virových onemocnění proto mnoho lékařů i přírodovědců po dlouhá léta mělo za pouhou otravu – dokonce i samotný latinský výraz virus znamená jed. Když později vyšlo najevo, že ani nemají buňky, ale tvoří je jen jakési "zdivočelé" úseky genetické informace doplněné bílkovinným obalem, řada biologů nad nimi mávla rukou. Vždyť ani nemohou být živé, zněl ještě donedávna převládající názor – vždyť se samy bez hostitelské buňky ani nenamnoží.