Dubnový radiosnímek černé díry sice řadu laiků a odborníků nadchl, nenulový počet lidí si však stěžoval na určité "rozmazání" obrazu. Ačkoliv by se zaostřením mohla pomoci další budoucí měření, která by trvala déle nebo využívala více radioobservatoří, smutnou skutečností zůstává, že Země astronomy v pozorování poněkud limituje. Nejenže má otravnou atmosféru a zdroje světelného (i jiného) znečištění, ale navíc rotuje kolem své osy! Kosmický prostor proto slibuje zcela jinou kvalitu astronomických pozorování.    

Carl Sagan svého času pravil, že my všichni jsme z hvězdného prachu. Nešlo o básnickou licenci. Složitější chemické prvky, včetně uhlíku, na němž stojí náš život, totiž na počátku vzniku vesmíru ještě neexistovaly. Vznikly až syntézou během hvězdných jevů – supernov a další kataklyzmat – z první a druhé generace hvězd. Uhlík však rozhodně není jediný výtečník, který se zrodil během podobných obřích katastrof - mezi další totiž patří i zlato. Díky nové studii jsme moudřejší ohledně toho, uvnitř kterých kosmických jevů se tak mohlo dít.

Jak by to vypadalo, kdyby Zemi hrozil dopad kosmického tělesa? To s jistotou zatím nevíme, tento víkend se však dočkáme alespoň jedné možnosti. Na konferenci planetární obrany Mezinárodní akademie astronautiky si totiž zástupci NASA a FEMA vyzkoušejí podobný simulovaný scénář. Ten má odhalit, jak by vedení organizací mohlo na podobné riziko reagovat.

Za několik dnů to bude rok, co sonda InSight 5. května 2018 vzlétla ze Země na Mars. Modul, který přistál na povrchu Rudé planety 26. listopadu 2018, se oproti jiným, dřívějším sondám a roverům vyznačuje především svým seismometrem. Je to vůbec poprvé, co supercitlivý detektor otřesů na Marsu přistál - marsovští vědci si od zařízení slibovali potvrzení či vyvrácení vnitřní aktivity Marsu. A právě to nyní potvrdila první skutečná detekce marťanského zemětřesení!

O posledním kosmickém letu Scotta Kellyho jste už možná slyšeli - podíval se na palubu Mezinárodní kosmické stanice na 27. března 2015 a pobyl zde do 2. března 2016. Utvořil tak rekord mezi americkými astronauty, jeho mise však skutečné ovoce nese až nyní. Scott byl totiž po celou dobu své mise, stejně jako před ní i po ní, detailně sledován po boku svého bratra - dvojčete. Podařilo se tak poprvé odhalit, jak kosmický prostor působí na nejmenší činitele lidského organismu. 

Ve čtvrtek kolem 21. hodiny našeho času měla na povrch Měsíce dosednout soukromá izraelská sonda Berešit. Židovský stát se tak mohl stát čtvrtou zemí světa, která vyslala vlastní sondu až na lunární povrch. Namísto toho řídicí středisko krátce před přistáním ztratilo se sondou kontakt a hlásilo selhání hlavního motoru.