Víkendový poplach

Poslední víkend si vědci starající se v NASA o marťanské sondy příliš klidu neužili. Rover Curiosity totiž na povrchu Rudé planety opět detekoval silnou koncentraci metanu - pravděpodobně nejsilnější vůbec. Stejně jako v jiných podobných případech tak bylo třeba zadat pokyny jiným sondám, které by vedly k nezávislému ověření měření druhým přístrojem na jiném plavidle. A tak byl víkend ten tam!

Není to poprvé, co na podobnou kontrolu vědci přistoupili. Vzhledem k možným měřícím šotkům je naopak detekce metanu ze dvou nezávislých přístrojů na dvou nezávislých sondách standardem. Roky nebylo totiž jisté, jestli jediný přístroj metan opravdu změřil, anebo šlo o jenom o chybu v datech. V minulosti se ale již podařilo metan podobně potvrdit. Nyní se tak vědci snaží druhým "párem očí" najít spíše zdroj podobné koncentrace metanu.

Metan totiž může vznikat jenom dvěma způsoby. Tím prvním je aktivní vulkanismus, například ve formě bahenních sopek. Uvážíme-li, že ještě pár měsíců nazpět nebylo jasné, je-li Mars geologicky aktivní (nyní to je díky datům sondy InSight již jasnější), metan mohl být důkazem tohoto projevu Rudé planety. Druhý zdroj metanu je však ještě zajímavější. Plyn totiž rovněž produkují živé organismy. Metan by tak mohl být dokladem stále existence mikroskopického života na Rudé planetě.

Nutno čekat dále

Panují teorie, podle nichž by metan uvolňovaný sezónními změnami (tedy periodickým zahřátím a ochlazením Rudé planety) mohl být právě oním kýženým nepřímým důkazem aktivit života. Pravda, podobně by se metan mohl vlivem vyšších teplot uvolňovat i z půdy. I do té by se ale musel dostat nějakým vulkanismem alespoň v minulosti. Na to, že je metan bezbarvý a bez zápachu, jde tak či onak o klíčový plyn marťanského výzkumu.

Ani nejnovější poplach spolu s rekordními koncentracemi metanu však do celé situace jasno nevnesli. Jak rychle se totiž metan objevil, tak rychle také zmizel. Naznačují to alespoň výsledky dalších měření, které zástupci NASA oznámili v úterý. To naznačuje, že plyn, který Curiosity naměřila, pocházel z "mraku" procházejícího krajinou. Jeho další stopování by snad mohlo napovědět, kde měl původ. To by mohlo rozlousknout i celou hádanku.

Nynější poplach však kýžený průlom nepřinesl. V součtu by snad aktuální detekce mohla nastínit, "odkud vane vítr", nikoliv ale sama o sobě. Curiosity ostatně nemá na palubě přístroje, které by byly schopny metan lépe analyzovat. Počkat si tam budeme muset až na další marťanské sondy.