Dodržujte sociální odstup, pořádně si umývejte ruce, noste roušku. To byly hlavní zásady, které vám hygienici vtloukali do hlav během nástupu pandemie koronaviru. Něco však připomenout zapomněli:

Skotka June Almeida jako první objevila lidský koronavirus. Bylo to v šedesátých letech minulého století. Věhlas tím však nezískala.

Koronaviry SARS, MERS a parně i Covid-19. Všechny tyto pohromy mají společného původce – netopýry. Obratní letouni jsou v nich ale nevinně, své viry předávají nevědomky.

Virus HIV je v poslední době stále více v defenzivě. Před dvěma měsíci byla potvrzena funkčnost experimentální (ačkoliv momentálně také vysoce nepraktické a rizikové) metody eliminace viru HIV pomocí transplantaci kostní dřeně. Vypadalo to jako významný pokrok. Na ten významnější však došlo minulý týden díky dvěma studiím zkoumajícím efektivitu nejmodernějších antivirotik bojujících s HIV. Ačkoliv ani jeden z léků přímo neeliminoval virus, výsledek jejich činnosti se blíží efektu téhož. A co je nejpodstatnější, na rozdíl od transplantace kostní dřeně se tyto léky mohou dostat k milionům potřebných lidí.

Svět nejmenších forem života - nebo jemu podobných jevů - nám stále dovede připravit nečekaná překvapení. Jako kdyby nebylo zjištění kolem takzvaných megavirů málo, nejnovější odhalený exemplář se pyšní nečekanou formou útoku. Napadené améby dovede nejen zabít, ale změnit jejich skořápku na tvrdou hmotu. Japonští vědci, kteří megaviru dali jméno medusavirus, mluví o tom, že by měl dostat vlastní taxonomickou škatulku.

Schopnost upravovat a vylepšovat náš imunitní systém je páteř moderní medicíny. Skrze preventivní očkování se míra nemocí a epidemií dostala na historické minimum, imunoterapie je také stále slibnějším přístupem léčby rakoviny. I takové cíle však blednou ve srovnání s novým cílem iniciativy Genome Project-write (GP-write), která by ráda do deseti let přišla s lidským genomem imunním proti všem virovým nákazám.