Na dnešní Zemi bychom těžko hledali dokonalejší predátory, než jsou nádherně smrtící žraloci. Proudnicově tvarované tělo, skvělý čich, schopnost vnímat elektrické signály, ostré, neustále dorůstající zuby. Není divu, že se ze žraloků s přispěním filmů jako Čelisti stali jedni z nejobávanějších dravců. A to i přesto, že se přirozené prostředí těchto paryb s tím naším takřka míjí, většina žraloků neloví kořist lidské velikosti a těm zbylým lidé nechutnají. Jak se ale tito "králové moří" vyvinuli z dřívějších rybovitých obratlovců? Odpověď na tuto otázku nedávno poodhalil výzkum amerických a britských paleobiologů.

Moře kolem severoizraelského města Hadera se hemží stovkami ohrožených žraloků hnědých, kteří by zde "správně" neměli co dělat. Láká je tam místní elektrárna, ze které do moře proudí teplá voda. Zda za nezvyklým jevem stojí jen teplo, nebo i něco víc, se zatím vědcům nedaří zjistit. 

Máme se po páteční tragické smrti českého turisty v Egyptě bát žraloků? Anebo číhají ve vodě daleko horší nástrahy?

Dvacet metrů, šedesát tun a stovky jako břitva ostrých dvaceticentimetrových zubů. Carcharocles megalodon, největší žralok v dějinách, jako by vypadl z noční můry tvůrců filmu Čelisti. Dnešní krále dravých paryb, žraloky bílé, si mohl dávat k svačině. Nežil přitom nijak dávno. Podle zkamenělých zubů se oceány proháněl ještě před několika málo miliony let. Z jakého důvodu ale vymřel? Skupina evropských a amerických vědců nedávno přinesla pádné vysvětlení. Na hranici třetihor a čtvrtohor se podle nich odehrálo dosud neznámé hromadné vymírání, kterému kromě obřích žraloků podlehla i řada dalších specializovaných mořských obratlovců.

Žraloci mají pověst nelítostných predátorů. Se značným přispěním hororových filmů bychom dnes jen těžko hledali obávanější dravce. Přestože se ale v obecném povědomí uchytili jako monstra, jejichž hlavní činností jsou útoky na bezbranné plavce, ve skutečnosti jde o fascinující, starobylou a velmi různorodou skupinu živočichů. 

Když se řekne žralok, většina lidí si představí torpédovitého zabijáka s obří zubatou tlamou jako vystřiženého z legendárního bijáku Čelisti. Jenže na světě existuje mnoho různých druhů žraloků rozmanitého vzhledu. Pověst nelítostných zabijáků, která žraloky neprávem obklopuje, se podepsala na tom, že jejich počet v posledních desetiletích výrazně klesl a ekologové bijí na poplach. Bez ochrany hrozí tvorům, které představují mistrovské dílo evoluce, úplné vyhynutí.