Na ostrově šimpanzů v Pobřeží slonoviny žila dvacetičlenná skupina šimpanzů, které vědci dříve používali pro lékařské výzkumy. Po tom, co mu záhadně zahynuli všichni jeho "kolegové", zbyl na ostrově už jen jeden - Penso. Místní a ochránci přírody bojují o to, aby mohl Penso na ostrově zůstat a vznikla zde rezervace pro šimpanzy.

Zatímco člověk potřebuje k výrobě ze skla agresivní chemické příměsi a teplotu stovek stupňů Celsia, třeba takové mořské houby dokáží vytvářet komplikované skleněné jehličky i za zcela standardních podmínek. Jaké si drží tajemství?

Video zachycující obyčejnou škebli, má na internetu přes šest milionů zhlédnutí. Co je na něm tak fascinující? 

Globální oteplování není čínský výmysl, jak tvrdí americký prezident Donald Trump. Potvrdili to přímo "jeho" vědci. V rozsáhlé zprávě, kterou zpracovaly americké vládní agentury a vědecké instituce, se dokonce uvádí, že za klimatické změny skutečně může člověk prostřednictvím emisí skleníkových plynů.

Zatímco se po Americe šavlozubí tygři proháněli ještě v poslední době ledové, měli vědci dosud za to, že v Evropě své špičáky zatínali do kořistí naposledy před několika miliony let. Analýza mitochondriálního DNA několika evropských zkamenělin ale ukázala, že se i na Starém kontinentě poslední doby ledové přece jen dožili. Nebo se tam jen zpětně rozšířili jejich američtí a asijští příbuzní? 

Více než čtyři miliardy let připomínaly suchozemské oblasti Země povrch cizí planety. Před zhruba třemi sty padesáti miliony let se původně mrtvá místa změnila – všechny jen trochu příhodné oblasti pokryl příkrov úrodné půdy a zeleně, který pozměnil fungování pozemských ekosystémů směrem k dnešnímu stavu. Stěžejní roli v celém přerodu přitom hrál zejména jeden typ organismů – stromy.