V přírodě existuje celá řada zvířat, které se některými svými schopnostmi blíží lidem - a řada dalších, která nás překonávají. Pomineme-li sílu či fyzickou výdrž, známe například baterii živočichů, kteří "podobně" jako my využívají jiných předmětů jako nástrojů. Kognitivně jsou nám pak v mnohém podobní sloni. Dle nové studie je například jejich mentální kapacita co do matematiky blíže lidem než zbytku zvířecí říše.

Dočkáme se budoucnosti, ve které není ke vzniku zdravého jedince potřeba matka a otec? Prozatím tak daleko věda není – v uplynulém týdnu se však v této ideji objevil významný krok kupředu. Čínským vědcům se totiž podařilo pomocí úpravy DNA embryonálních kmenových buněk dát život nové generaci myší, to celé bez přispění samce k oplodnění vajíček.

Sdílíte občas s rodinou či přáteli pokrm? Jste z vaření pro více lidí nadšeni, či nikoliv? Možná to zní jako reklamní slogan jistého tuzemského výrobce sušenek, ale konzumace pokrmů, které jedinec nejí sám, nejspíše platí za evoluční výhodu. Odhalilo to pozorování šimpanzů vědci z Institutu Maxe Plancka.

Ptáci nabývají tisíce podob, dravce mezi nimi ale vnímáme spíše jako chirurgicky přesné útočníky než brutální rváče. Ostré pařáty a neomylné zobany jako by jednou pro vždy nahradily zuby, drápy a čelisti jejich dinosauřích bratranců. Čas od času nám ale ptáci dokazují, že na svou slavnou minulost tak docela nezapomněli. Tak třeba ťuhýci. Tito "docela obyčejní" ptáci dokáží ulovit kořist až dvojnásobné velikosti. Nový výzkum navíc dokazuje, že k přeražení její páteře nevyužívají jen svůj ostrý zobák, ale také švihy o rychlosti moderní stíhačky.

Z přírody známe různé, nezřídka podivné, životní strategie. Na jednu stranu existují parazitické rostliny, které vysávají své zelené hostitele. Tuto skupinu zastupuje například jmelí. Nalézt můžeme také masožravé rostliny, které lapají hmyz nebo dokonce malé obratlovce. Živočichové to rostlinám "vracejí" prostřednictvím nejrůznějších forem býložravosti. Výjimkou nejsou ani parazitické vztahy založené na vysávání rostlinných šťáv nebo tvorbě hálek, zduřelých útvarů z rostlinné tkáně. Mezi nejpodivnější potravní strategie se ale dozajista zařadí nově objevený vztah mezi duby, hálkujícími vosičkami a kaňatci, parazitickými rostlinami z čeledi vavřínovitých. Přinejmenším v Americe totiž kaňatce vysávají živiny přímo z hálek a pomyslný souboj mezi zvířaty a rostlinami tak posouvají na úplně novou úroveň.

Nepatří mezi zvířecí celebrity, ve schopnostech si však nezadají s hvězdami populárních komiksů. Kdo? Nenápadní superhrdinové ze zvířecí říše.