Zabalit slepici do hlíny, upéct a potom krustu i s pery sloupnout. Kdo by řekl, že podobným způsobem kdysi vznikly i jedny z nejvýznamnějších ptačích zkamenělin. Pravda, roli obyčejné hlíny zastala pryskyřice, z níž se po odpaření těkavých terpenů a dalších chemických přeměnách stal jantar. Jinak ale události nabraly stejný spád, jako když si kdysi lidé chtěli připravit drůbež. Díky tomu v barmském jantaru z jihovýchodní Asie nacházíme mimořádně zachovaná pera ptáků, kteří se zdejšími lesy proháněli v období křídy. Jak potom ukazuje nejnovější výzkum, před 99 miliony let nabýval ptačí pokryv těla nevídaných podob a mohl zahrnovat dokonce i nápadná, ale lehce vytrhnutelná pera s rolí důmyslné návnady.

To, že se pod našima nohama může rozkládat celý širý svět, si lidé představovali již ve starověkých mýtech. Přibývají však důkazy, že v pozemské kůře skutečně existuje celá nová biosféra plná nepoznaných mikroorganismů. Nejnověji vědci v rámci desetiletého projektu zveřejnili čerstvé odhady hmotnosti této biomasy – výsledky rozměrů podzemního biomu předčily dosavadní očekávání.

Nové výzkumy důležitých evolučních událostí ukazují, že celá řada z nich nemusela být doprovázená vznikem radikálně nových genových variant. Největší novinky mohly paradoxně vzniknout pouhým "předrátováním" genů a genových drah již přítomných. Nejnověji se tento fenomén podařilo popsat týmu výzkumníků na příkladu medúz, jejichž vznik předznamenal evoluci "vyšších", dvoustranně souměrných, organismů. 

Tvrzení lidové medicíny o tom, že je levandule uklidňující, zmírňuje napětí a navozuje relaxaci, jsou vědecky podložená. Tedy alespoň to tvrdí nová japonská studie, podle níž má čichání linaloolu vyskytujícího se ve vůni levandule na člověka podobné účinky jako valium. Ale bez vedlejších účinků.

V přírodě existuje celá řada zvířat, které se některými svými schopnostmi blíží lidem - a řada dalších, která nás překonávají. Pomineme-li sílu či fyzickou výdrž, známe například baterii živočichů, kteří "podobně" jako my využívají jiných předmětů jako nástrojů. Kognitivně jsou nám pak v mnohém podobní sloni. Dle nové studie je například jejich mentální kapacita co do matematiky blíže lidem než zbytku zvířecí říše.

Potrava městských potkanů byla v 19. století mnohem kvalitnější u než jejich kolegů na venkově, nechybělo v ní maso. Výsledky analýzy kostí by mohly do budoucna pomoci v boji s přemnožením potkanů ve městech.