Články s tagem: zvířata a příroda

Příroda

Když parazit útočí na parazita. Rostlina vysává vosičky

Z přírody známe různé, nezřídka podivné, životní strategie. Na jednu stranu existují parazitické rostliny, které vysávají své zelené hostitele. Tuto skupinu zastupuje například jmelí. Nalézt můžeme také masožravé rostliny, které lapají hmyz nebo dokonce malé obratlovce. Živočichové to rostlinám "vracejí" prostřednictvím nejrůznějších forem býložravosti. Výjimkou nejsou ani parazitické vztahy založené na vysávání rostlinných šťáv nebo tvorbě hálek, zduřelých útvarů z rostlinné tkáně. Mezi nejpodivnější potravní strategie se ale dozajista zařadí nově objevený vztah mezi duby, hálkujícími vosičkami a kaňatci, parazitickými rostlinami z čeledi vavřínovitých. Přinejmenším v Americe totiž kaňatce vysávají živiny přímo z hálek a pomyslný souboj mezi zvířaty a rostlinami tak posouvají na úplně novou úroveň.
Příroda

Samci špačků místo zpěvu na samice útočí. Mohou za to antidepresiva

Antidepresiva, která po průchodu lidským tělem končí v odpadních vodách, ovlivňují milostné tokání špačků. Samičky, které ve stravě "zobaly" Prozac, tedy fluoxetin, přestaly být pro samce přitažlivé, a ti tak neměli důvod se o ně ucházet. Místo namlouvání na ně dokonce útočili, ukázala studie univerzity v Yorku.
Magazín

Smrtící i roztomilí: To jsou borci říše zvířat

Nepatří mezi zvířecí celebrity, ve schopnostech si však nezadají s hvězdami populárních komiksů. Kdo? Nenápadní superhrdinové ze zvířecí říše. 
Příroda

Úbytek zvěře pomalu vede ke kolapsu ekosystému

Tropickým regionům dochází čas - pokud nedojde na rychlé a drastické otočení směru v ochraně volně žijících zvířat, hrozí ve středně dlouhém horizontu kolaps zdejší biodiverzity. Ten by se negativně promítl i na udržitelnosti místních ekosystémů, a skrze druhotný vliv pak i na ekosystém v globálu. Čeká nás budoucnost, v níž na sebe budou muset břímě udržení zbytků přírody vzít primárně lidé?
Magazín

Máme se teď bát žraloků? Anebo spíš sinic?

Máme se po páteční tragické smrti českého turisty v Egyptě bát žraloků? Anebo číhají ve vodě daleko horší nástrahy?
Příroda

Byli staří Římané zdatnými velrybáři?

Výzkum kostí nalezených v oblasti Gibraltaru a Asturie přinesl vědcům překvapení. Prokázal totiž, že před dvěma tisíci lety ve Středozemním moři plavaly velryby, o nichž se předpokládalo, že do těchto vod nikdy nezavítaly. A je možné, že staří Římané si díky nim troufli na větší úlovky, než se dosud předpokládalo. 
Příroda

Kam se poděli indiánští psi? Zbyla po nich jen pohlavně přenosná rakovina

Pes, první zvíře, které si člověk kdy ochočil, asi nikdy nepřestane vzrušovat naši představivost. Nejpodstatnější otázkou psí evoluce zůstává původ "nejlepšího přítele člověka". Neméně zajímavé, a přitom daleko méně probádané, jsou ale i další stránky psí minulosti. Jednou z nich je původ a další osud prvních psů na americkém kontinentu. S jistotou víme jen to, že evropští kolonisté rozhodně nebyli první, kdo čtyřnohé lidské druhy na americkou půdu přivedl. Zda to ale byli už první předkové indiánů, nebo až nějaká z dalších vln osídlení, potažmo co se s původními indiánskými psy během posledních pěti století stalo, zůstávalo donedávna záhadou.
Příroda

Proč psi jedí své exkrementy?

Tenhle kulinářský zlozvyk zná skoro každý majitel psa. Koprofágie alias pojídání výkalů sice není zdaleka jenom psí hobby, známe jej mimo jiné třeba i ze světa hmyzu, právě u nejlepších přátel člověka však tyto gurmánské preference také nejvíce zarazí. Co však psy skutečně ke koprofágii motivuje? Na to si posvítila nedávná veterinární studie a došla ke skoro až dojemnému vysvětlení.