Články s tagem: zvířata a příroda

Zvířata dokážou přilnout ke svému chovateli a "radovat se" z jeho přítomnosti. Je to však skutečná láska? Podle japonských a britských výzkumů psi a kočky skutečně vylučují oxytocin, tedy hormon lásky a důvěry. Ale co třeba takoví papoušci nebo morčata?

Ptáci nabývají tisíce podob, dravce mezi nimi ale vnímáme spíše jako chirurgicky přesné útočníky než brutální rváče. Ostré pařáty a neomylné zobany jako by jednou pro vždy nahradily zuby, drápy a čelisti jejich dinosauřích bratranců. Čas od času nám ale ptáci dokazují, že na svou slavnou minulost tak docela nezapomněli. Tak třeba ťuhýci. Tito "docela obyčejní" ptáci dokáží ulovit kořist až dvojnásobné velikosti. Nový výzkum navíc dokazuje, že k přeražení její páteře nevyužívají jen svůj ostrý zobák, ale také švihy o rychlosti moderní stíhačky.

Z přírody známe různé, nezřídka podivné, životní strategie. Na jednu stranu existují parazitické rostliny, které vysávají své zelené hostitele. Tuto skupinu zastupuje například jmelí. Nalézt můžeme také masožravé rostliny, které lapají hmyz nebo dokonce malé obratlovce. Živočichové to rostlinám "vracejí" prostřednictvím nejrůznějších forem býložravosti. Výjimkou nejsou ani parazitické vztahy založené na vysávání rostlinných šťáv nebo tvorbě hálek, zduřelých útvarů z rostlinné tkáně. Mezi nejpodivnější potravní strategie se ale dozajista zařadí nově objevený vztah mezi duby, hálkujícími vosičkami a kaňatci, parazitickými rostlinami z čeledi vavřínovitých. Přinejmenším v Americe totiž kaňatce vysávají živiny přímo z hálek a pomyslný souboj mezi zvířaty a rostlinami tak posouvají na úplně novou úroveň.

Nepatří mezi zvířecí celebrity, ve schopnostech si však nezadají s hvězdami populárních komiksů. Kdo? Nenápadní superhrdinové ze zvířecí říše. 

Tropickým regionům dochází čas - pokud nedojde na rychlé a drastické otočení směru v ochraně volně žijících zvířat, hrozí ve středně dlouhém horizontu kolaps zdejší biodiverzity. Ten by se negativně promítl i na udržitelnosti místních ekosystémů, a skrze druhotný vliv pak i na ekosystém v globálu. Čeká nás budoucnost, v níž na sebe budou muset břímě udržení zbytků přírody vzít primárně lidé?

Máme se po páteční tragické smrti českého turisty v Egyptě bát žraloků? Anebo číhají ve vodě daleko horší nástrahy?