Člověk v zimě zažívá delší úseky hlubokého REM spánku bohatého na sny než v létě. Ukázala to spánková studie Berlínského zdravotního institutu, v níž vědecký tým analyzoval proměny lidského spánku v závislosti na ročních obdobích.

Umělé osvětlení nás nezměnilo

Výzkumníci pod vedením Aileen Seidlerové zkoumali data 292 jedinců, kteří podstoupili analýzu spánků polysomnografií. Při této metodě vědci ve spánkové laboratoři zaznamenávají tělesné a mozkové funkce během spánku.

Zkoumaní pacienti s poruchami spánku žili ve městě, tedy v prostředí s umělým osvětlením, což by mělo sezónní proměny spánku eliminovat. Vědci u nich přesto zaznamenali nápadné změny spánku v různých ročních obdobích.

Výzkumníci především zjistili, že v zimě mají v průměru o 30 minut delší REM fázi spánku. Celková doba spánku v zimě byla u nich také zhruba o hodinu delší než v létě.

Z výzkumu také vyplynulo, že v nejchladnějších měsících roku studovaní jedinci nespali tak hluboce jako na konci podzimu.

Autoři studie publikované ve vědeckém magazínu Frontiers in Neuroscience uznávají, že jejich výsledky je potřebné ověřit na populaci bez spánkových poruch. Už teď se však domnívají, že jsou na stopě významného zjištění – náš organismus potřebuje v zimě větší porce hlubokého spánku.

Není to vlastně až tak překvapivé – délka spánku se proměňuje podle délky dne u jiných denních živočichů. Lidé se však na tyto změny naučili s příchodem umělého osvětlení zapomínat.

„Jedním z výdobytků lidské evoluce je téměř neviditelná sezónnost na úrovni chování. V naší studii ale ukazujeme, že architektura lidského spánku se u dospělé populace žijící v městském prostředí přesto v jednotlivých ročních obdobích výrazně liší,“ cituje žurnál AurekAlert! Dietera Kunze, jednoho z autorů studie.

Člověk, tvor sezónní

Většina lidí dnes kvůli nastavení školního či pracovního rozvrhu nemá čas na samovolné probuzení, přirozené usínání a nedodržuje přirozené spánkové potřeby. V prosinci vstáváme do práce či školy ve stejný čas jako v červnu.

Člověk nepotřebuje hibernovat, ani to neumí. Autoři studie ale podotýkají, že přizpůsobení civilizačního tempa našim přirozeným potřebám by nám mohlo prospět.

Lidé, kteří se optimálněji vyspí, jsou schopni účinněji reagovat na změny ročních období. V zimě by podle vědců mohlo dřívější usínání pomoci přizpůsobit se sezónnosti organismu, člověk by pak byl výkonnější.

„Sezónnost je všudypřítomná u všech živých bytostí na této planetě,“ upozorňuje Kunz. „My lidé jsme nuceni stále podávat nezměněné výkony, ale přes zimu se lidská fyziologie snižuje a v únoru nebo březnu pak máme pocit, že ‚běžíme na prázdno‘.“

Podle Kunze by lidé měli přizpůsobit spánkové návyky (včetně délky a načasování) aktuální sezóně a ruku v ruce s tím pracovat, studovat a odpočívat.