Co mají společného nejnovější techniky genové manipulace, pokrok ve zkoumání kmenových buněk a hádající se američtí medikové? Zadními vrátky se k nám připlížila budoucnost. A dává o sobě hlasitě vědět. Zcela představitelnými a s nynější technikou uskutečnitelnými se stávají biomedicínské postupy, které ještě před pár lety vévodily vědeckofantastickým románům. Pokud se nevynoří nějaká zásadní překážka, během několika let bude zřejmě možné lidem transplantovat speciálně upravené zvířecí orgány či orgány vypěstované ve zvířatech z lidských buněk. Příznivci těchto transplantací lákají na dlouhý a zdravý život, zatímco odpůrci straší scénami jak vystřiženými z filmu Ostrov doktora Moreaua. Zdravotnické instituce mezitím nabádají k opatrnosti, ale pokrok si hledá vlastní cesty…

Vědní obory se někdy potkávají na opravdu neobvyklých místech. Vezměme si třeba historickou parazitologii – výzkum toho, jakými cizopasníky trpěli naši předkové. Aby na tuto zajímavou otázku mohli odborníci najít odpověď, tak si musí zahrát na detektivy. Ve stylu Indiana Jonese cestují po muzeích a archeologických nalezištích a vyhledávají dobře zachované lidské pozůstatky. Jen jim, pravda, nejde o zlaté artefakty, ale cosi mnohem titěrnějšího – mikroskopické zbytky parazitických organismů. V tom ovšem potřebují pomoc archeologů, takže jejich bádání vyžaduje dobrou znalost biologie, lékařství i historických disciplín. Zachovaných těl je však poskrovnu, a tak se výzkumníci musí poohlédnout i jinde. Jedním z nejvydatnějších zdrojů informací se překvapivě ukázaly být lidské výměšky.

Zná to každý z nás. Jakmile se připojíme na Facebook nebo jinou sociální síť, hned nás obklopí konejšivě povědomé příspěvky našich soukmenovců. Ať už jsme příznivci levice, pravice, Sparty nebo Slavie, vždy se ocitneme mezi svými. Spokojeně si zanotujeme a z rovnováhy nás může vyvést jen nějaký "šílenec", jehož pobuřující příspěvek se nám na obrazovce musel objevit snad jen omylem. Hlavně na něj neklikat! Jakmile to zkusíme, ocitneme se na "nepřátelském území", kde nejen že jsou takové názory normální, ale lidé se v nich dokonce vzájemně utvrzují.

Zprávy o nebezpečí nadměrného předepisování antibiotik se v posledních letech staly takřka folklórem. Bakterie se této třídě léků pomalu ale jistě přizpůsobují a doby, kdy jedna pilulka penicilinu dokázala vyhubit všechny mikroby v nemocnici, jsou už dávno minulostí. Fenomén tzv. mikrobiální odolnosti neboli rezistence čím dál víc zasahuje i do našich každodenních životů. Z mnoha příkladů můžeme zmínit obtížně léčitelné kmeny tuberkulózy nebo kapavky, které v posledních letech nejsou výjimkou. V krajním případě se však lékaři stále mohou spolehnout na "antibiotika poslední záchrany". I nad nimi se už ovšem začínají stahovat temná mračna…

Je až k neuvěření, co všechno dokázali vědci "vytáhnout" ze slavného Ötziho - 5300 let staré mumie z z Ötztalských Alp. A po čtvrt století od jejího nalezení se dozvídáme další a další věci. Třeba že pračlověka nejspíš trápily silné bolesti břicha. A také to, že osídlování Evropy bylo zřejmě složitější, než jsme si dosud mysleli. 

Používáte koření jen k ochucení jídla? Zkuste ho příště třeba při nachlazení nebo pro snížení cholesterolu. Není potřeba zobat na vše léky, o léčivých účincích koření věděli už staří Číňané. Babské rady mají i vědecká podložení.