Co znamená rychlá chůze? Definici pohybu, při kterém by už mělo začít tělo spalovat, se věnují desítky výzkumů po celém světě. Vědci z Massachusttského technologického institutu to díky jejich analýze dokázali stanovit přesně a neurčitý pojem sjednotit. 

Hudba má vliv naše rozhodování o tom, co budeme jíst. Podle studie Jihofloridské univerzity jsou zákazníci v restauracích, ve kterých hraje hlasitá hudba, náchylnější k tom objednat si nezdravé jídlo. 

Leckdy nekontrolovatelný hlad, který nás přepadá ve večerních hodinách, způsobují hormonální změny v těle. Večer totiž klesá hladina peptidu YY a proteinu leptinu, které vyvolávají pocit sytosti. Naopak hladina hormonů vyvolávajících touhu po jídle roste, zjistila studie americké Univerzity Johnse Hopkinse.

Jak vést spořádaný partnerský či rodinný život, se lidé přou, co je svět světem. Často při tom dnes zaznívají názory, že bychom se měli inspirovat v našem původním já - v době před příchodem společnosti a technologií, u našich kořenů, kdy "lidé byli ještě lidmi". Problém je, že diametrálně odlišných rodinných uspořádání se v historii objevila celá řada - vybrat z nich ten "správný model" je tak nemožné. Nová studie například naznačuje, že ani s polygamií a monogamií to není tak snadné, jak jsme si v minulosti malovali. Ukazuje se totiž, že polygamii překvapivě nepraktikovali první bohatýři, ale naopak mnohem starší a chudší lidské skupiny.

Jak nejspíše po posledních dnech seznají i obyvatelé Česka, zvýšené teploty jsou pro organismus značnou zátěží - natožpak pak pro produktivitu práce! Pokud se však vyplní očekávání klimatických vědců, budeme si muset zvykat na stále vyšší podíl extrémně horkých dnů v našem kalendáři. Co vše to může znamenat, nepřímo ukazuje indicko-americká studie stopující proměnu efektivity v neslavných indických ručních dílnách.

Smrtelnost nedává lidem spát už od doby, kdy první hominidé začali o abstraktních principech přemýšlet na afrických pláních. Snaha o dosažení nesmrtelnosti prostupuje magií i alchymií, o starých i nových, východních i západních příbězích nemluvě. Otázka na den vlastní smrti patřila k nejčastějším v antických věštírnách a neméně často se s ní můžeme setkat i v jejich moderních ezoterických a pseudovědeckých verzích. Stejný existenciální zájem pohání také vědecké zkoumání stáří a stárnutí. Kolika let se člověk může skutečně dožít a je nějak lidský věk shora ohraničený?