Jsou děti, které se rodí jako celebrity. Vzbudit už svým příchodem na svět kontroverzi je však neobvyklé. Britce Louise Brownové se to podařilo. Před čtyřiceti lety byla prvním dítětem narozeným díky in vitro fertilizaci, tedy takzvaně "ze zkumavky".

Počátek třetí tisíciletí před naším letopočtem leží v zaznamenaných dějinách lidstva až na samém chvostu. Po Mezopotámii se tou dobou proháněly první civilizace, Cheopsova pyramida byla až do jeho poloviny stále jenom "na papyru". Přesto tato perioda leží mezi dnešním datem a počátkem neolitu - a tak i civilizace, jak ji dnes chápeme - již ve druhé polovině cesty vstříc současnosti. O tom, jak vypadaly tehdejší zapomenuté kultury, nyní podle nové studie archeologů z Cambridge vypovídá i průzkum kruhové svatyně v Pömmelte, kterému se zkratkovitě přezdívá "německé Stonehenge".

Ačkoliv si dnes pod pojmem "peníze" většina z nás představí papírové či kovové bankovky, identita univerzální měny se napříč historií značně měnila. Směnný obchod byl v minulosti postavený na vzájemném vyhandlování různých komodit. Najít přesný okamžik, kdy se "komodity" vyměnily za "peníze", je ale zhola nemožné. Připomíná to i nová studie "tranzitního platidla" z období Mayů ve formě kakaových bobů.

Osídlení jihovýchodní Asie představuje jedno z nejožehavějších témat lidské prehistorie. Nejen, že není jasné, kdy lidé poprvé do končin mezi Indií, Čínou a Austrálií došli, ale ani kolik různých vln lidského osídlení se zde vystřídalo a jaké vynálezy s sebou přinesly. Nad tím vším se vznáší otazník křížení s dřívějšími obyvateli z postranních větví lidského rodu, v případě jihovýchodní Asie zejména tajemnými příbuznými neandrtálců zvanými denisované. 

Mezi vědeckými publikacemi se na konci června objevila šokující práce, podle níž z analýzy koster starých Egypťanů vyplynulo překvapivé odhalení – v dávné civilizaci "na počátku času" byl výskyt rakoviny až stonásobně nižší než dnes. Jde o vodu na mlýn filipice proti moderní společnosti, anebo se celá věc při bližším náhledu jeví trochu jinak?

Traumata nebo dlouhodobější stresové situace, které muži zažili v dětství nebo dospívání, mohou ovlivnit zdraví jejich synů. Hrozí u nich problémy s fyzickým či psychickým zdravím, včetně poruch ve vývoji, ukázala studie vědců z lékařské fakulty Tuftsovy univerzity v Massachusetts.