Odhaduje se, že na světě existuje až čtyřicet různých druhů nosů. O tom jak máme tento čichový orgán veliký a tvarovaný se podle vědecké studie v časopise Plos Genetics rozhodlo během evoluce životní prostředí. Vědci na základě svého výzkumu dokonce zjistili, který anglický fotbalista má svůdnější nos než vévodkyně z Cambridge.

Již Charles Darwin ve svém světoznámém díle O původu druhů navrhl, že určité znaky samců jsou ovlivňovány tím, podle čeho si samičky vybírají své partnery. Takovými znaky jsou například barevné ornamenty nebo zpěv v případě ptáků. Ale co zvířata, které neoplývají výraznými barvami nebo líbivým hlasem?

V posledních desetiletích se výskyt autismu výrazně zvýšil. Odhaduje se, že různými formami autismu v současnosti trpí až 1,5 procenta dětí. Poruchy autistického spektra (PAS) se projevují například omezenými schopnostmi sociálních interakcí a opakujícími se vzorci chování. 

Když v našich končinách někdo zmíní Aztéky, ve většině posluchačů zřejmě vyvolá představu bujné mexické džungle, kamenných pyramid a polonahých kněží přinášejících krvavé oběti svým exotickým bohům. To poslední, co by nás pod pojmem aztécká říše napadlo, je demokracie. Přesto se zdá, že přinejmenším určité prvky tohoto státního řízení byly v raně novověké střední Americe známé a rozšířené.

Neandrtálci jsou vděčným objektem výzkumu. Neexistuje snad nikdo, koho by nevzrušovala představa, že ještě před pár tisíci let chodili po zemském povrchu zástupci odlišného lidského druhu. Ke klasickým otázkám, jak asi neandrtálci vypadali a jak se chovali, přibývají další. Proč jsme přežili my, a ne naši „bratranci“? Křížili se s neandrtálci naši předkové? A pokud ano, kolik genů jsme po nich zdědili?

Stejně tak jako občas musíte promazat paměť svého počítače, aby se tam vešly nové soubory, podobně funguje i mozek. Během spánku maže neužitečné vzpomínky, aby se uvolnil prostor pro nové informace. "Zdřímnout si" přitom mozek dokáže, i když zrovna bdíme.