V posledních letech dochází k velkému nárůstu alergií a dalších autoimunitních chorob, a to zejména ve vyspělých zemích. Tento vývoj se snaží vysvětlit mimo jiné také hygienická hypotéza, podle níž je nárůst alergií spojen s nedostatečným kontaktem s mikroorganismy a parazity v raném dětství. 

Polétavý prach má na svědomí miliony předčasných úmrtí. Boj proti němu má jeden velký háček. Nestačí omezovat znečištování ovzduší jen ve vlastní zemi, protože až překvapivě velký podíl z téměř čtyř miliony mrtvých ročně má na svědomí zahraniční produkce. Vědci ale varují, že vinu na tom neseme i my při každodenním nakupování.

To, že není dobré příliš to přehánět s alkoholem nebo jíst hodně sladkostí, je známá věc. Tělu však dají zabrat i některé zdravé potraviny. Pokud člověk nezná míru, mohou mu především některé druhy zeleniny a ryb způsobit nepříjemné zdravotní potíže. 

Konstatovat, že má člověk na svůj tělesný rámec neobvykle velký mozek, by bylo hrubé podcenění skutečného stavu věcí. Dokonce i na poměry primátů je centrum naší nervové soustavy skutečně obrovské – v průměru tvoří asi dvě procenta hmotnosti lidského těla. Ba co víc, na energetické spotřebě se podílí až z jedné pětiny.

Pomáhá skutečně počítání oveček usnout? A přináší konzumace sýra pozdě v noci noční můry? To jsou některé z mýtů kolem spánku, které se pokusili potvrdit či vyvrátit britští odborníci. O tom, k čemu dospěli, informoval zpravodajský server deníku The Sun.

Odhaduje se, že na světě existuje až čtyřicet různých druhů nosů. O tom jak máme tento čichový orgán veliký a tvarovaný se podle vědecké studie v časopise Plos Genetics rozhodlo během evoluce životní prostředí. Vědci na základě svého výzkumu dokonce zjistili, který anglický fotbalista má svůdnější nos než vévodkyně z Cambridge.