Všechno může být jinak.

Golfský proud vlivem klimatické změny slábne, ztrácí stabilitu. Může to být signál, že se blíží jeho kolaps, který by významně poznamenal počasí v Evropě i Severní Americe, protože oceánské proudy výrazně ovlivňují také klima v našem vnitrozemí.

Takovou možnost připouští analýza vědců z Institutu pro výzkum klimatických jevů v Postupimi publikovaná v časopisu Nature Climate Change.

Důsledkem zmíněného jevu může být paradoxní vývoj v době zrychlujícího se globálního oteplování – výrazné ochlazení podstatné části Evropy, pro kterou Golfský proud funguje jako ústřední topení pro domácnost.

Už několik dřívější studií nezávisle na sobě dospělo k závěru, že se může opakovat malá doba ledová v období mladšího dryasu. Nastala před 12 800 lety a trvala déle než tisíciletí. Předcházelo jí oteplení, které je patrné také v současnosti.

V Polabí jako v Krkonoších

Golfský proud míchá vodu v Atlantiku. Atlantická jižní cirkulace proudu unáší u hladiny masu teplé slané vody z tropů na sever a u oceánského dna zase odnáší chladnou vodu ze severu k tropům.

Větve Golfského proudu. Červeně je zakreslena teplá povrchová voda, modře studená voda, která vzniká z ochlazené vody severoatlantické větve proudu. | zdroj: Profimedia

Proud pohání slaná, a tedy i hustá mořská voda, která klesá do Severního ledového oceánu. Jenže tání sladké vody z grónského ledovce ho brzdí, což ukazují následující obrázky. 

Tato brzda je silnější, než ukazovala většina dřívějších klimatických modelů. Výzkumníci z Postupimi to zjistili z obsáhlého souboru dat o teplotě a salinitě za posledních 150 let.

Slaná a hustá mořská voda, která klesá do hlubin, Golfský proud pohání. Sladká voda z grónského ledovce ho naopak brzdí. | zdroj: Profimedia

A právě rychlost a intenzita proudu výrazně ovlivňují podnebí Evropy v oblasti Atlantiku. Jeho severní větev zmírňuje v severní části západní Evropy zimy, které tak jsou až o desítky stupňů teplejší než na jiných místech planety se stejnou zeměpisnou šířkou.

Vliv proudu však dosahuje až do střední Evropy. Ještě před padesáti lety byl Golfský proud o třetinu silnější, než je teď. Pokud by slábl stejným tempem jako dosud, průměrná teplota by v podstatné části Evropy během několika málo desítek let klesla o čtyři až šest stupňů Celsia.

Našinec kdesi v Polabské nížině by tak už někdy ve druhé polovině století zakusil stejné teploty jako obyvatel některého z krkonošských údolí. A to navzdory pokračujícímu globálnímu oteplení planety. Co víc v Evropě by výrazně přibylo pomalu postupujících bouří s dešťovými přívaly.

Kolaps Golfského proudu by těžce dolehl také na východ Severní Ameriky a narušil cyklus srážek, na nichž je závislé zemědělství dodávající potraviny pro miliardy lidí.

Kolaps už za desítky let?

Už dřívější studie naznačily, že Golfský proud ztrácí na síle, je nejslabší za posledních 1600 let. Kdy a zda vůbec kolaps nastane, si vědci netroufají předpovědět. Avšak upozorňují, že to nemusí být třeba za stovky let, ale už za desítky roků.

„Nyní pozorované známky nestability jsou úděsné,“ cituje časopis Live Science Niklase Boerse, který vedl zmíněnou analýzu.

Boers upozornil, že se nedá odhadovat, jaká koncentrace skleníkových plynů v ovzduší může vést ke kolapsu proudu. „To, co musíme udělat, je držet emise na co nejnižší úrovni. Pravděpodobnost, že Golfský proud zmizí, se zvyšuje s každým gramem oxidu uhličitého, který vypustíme do atmosféry,“ upozorňuje vědec.