Experti z Univerzity Johnse Hopkinse v americkém Marylandu se chystají ohroženým skupinám obyvatel dodat imunitu proti nemoci COVID-19 pomocí protilátky z krve vyléčených pacientů.

Chtějí použít metodu pasivní imunizace známou už z devatenáctého století, která byla používána během minulého století zejména u dětí ohrožených spalničkami, obrnou, chřipkou či příušnicemi. V odborné literatuře se zmiňuje také její nasazení během epidemie španělské chřipky v letech 1918 až 1919, kdy v některých oblastech snížila počet obětí až o polovinu.

Imunita z krve

Princip je prostý: Do těla se při pasivní imunizaci vpraví protilátky, které poskytují sice krátkodobou, ale rychlou a účinnou ochranu. Na rozdíl od očkování (aktivní imunizace), při které si tělo vytvoří (za určitý čas) vlastní protilátky, jsou při pasivní imunizaci protilátky v těle ihned.

V případě nového koronaviru, který vyvolává nemco COVID-19, by protilátky získali lékaři z krve pacientů, kteří se z choroby vyléčili. Z nich by potom vyrobili sérum pro ohrožené lidi.

zdroj: USSCI

Na vývoji vakcíny pro očkování (aktivní imunizaci) proti koronaviru SARS-CoV-2 pracuje několik laboratoří. Některé ji už zkoušejí. Hromadná výroba však může následovat až poté, co testy skončí. Z toho vyplývá, že vakcína nebude připravena k masovému nasazení dřív než na podzim při případné druhé vlně epidemie. Séra z krve vyléčených pacientů pro pasivní imunizaci by však mohla být použita už za několik týdnů.

Lidí, kteří se vyléčili a mají protilátky exponenciálně přibývá. V Česku jsou evidování pouze tři, v Itálii jich jsou už téměř tři tisíce a v celém světě přes 81 tisíc.

Zotavení pacienti, kteří získali imunitu, by tedy mohli darovali svou krev s protilátkami. Z ní by se potom vyrábělo imunizační sérum.

Léčba na spadnutí

"Protilátky nejsou užitečné pouze pro regenerovaného jedince," píše imunolog Arturo Casadevall ve studii, zveřejněné tento týden v Journal of Clinical Investigation. "Pokud je extrahujeme a zpracujeme, mohou být injektovány jiným lidem, aby jim poskytly krátkodobou pomoc. V úvahu přicházejí rizikoví pacienti, neinfikovaní členové rodiny infikovaného pacienta nebo zdravotničtí pracovníci vystavení vysoké expozici patogenu."

"S metodou máme zkušenosti," upozorňuje Casadevall. "V tomto případě nepotřebujeme nějaký náročný výzkum nebo vývoj. Séra mohou být nasazena během několika týdnů… V závislosti na množství protilátky a složení může ochrana poskytovaná přeneseným imunoglobulinem trvat týdny až měsíce."

Univerzita Johnse Hopkinse začne v příštích dnech s odběry krve zotavených pacientů. Léčbu pasivní imunizací se chystá zahájit během několika týdnů.

"Nikdo neočekává, že se tato terapie stane stříbrnou kulkou pro nový koronavirus, ale mohlo by to být něco, co nám pomůže," upozornil profesor Casadevall.

Přemýšlí o tom už někdo v Česku?