Indové vysadili ve středu sondu na povrch Měsíce, informuje web Space. Jejich modul Vikrám se stal prvním výrobkem lidí, který přistál v blízkosti jižního pólu naší přírodní družice. Je to atraktivní místo pro průzkum, které by se mohlo ukázat jako ideální pro budoucí osídlení.

Sonda přistála ve 14:33 SELČ.

Chandrayaan-3 Mission:
'India,
I reached my destination
and you too!'
: Chandrayaan-3

Chandrayaan-3 has successfully
soft-landed on the moon !.

Congratulations, India!#Chandrayaan_3#Ch3

— ISRO (@isro) August 23, 2023

Úspěch indického vesmírného programu následuje tři dny poté, co ztroskotala ruská lunární mise. Ruský modul Luna-25, který měl dosednout na povrch Měsíce ve stejné oblasti, se během přistávacího manévru v neděli zřítil.

Rovina, přistáváme!

Indie se po Rusku (Sovětském svazu), Spojených státech a Číně stala čtvrtým státem, který vysadil svou sondu na Měsíci. Dokázala to na druhý pokus. Při prvním ztratilo řídící centrum letu 7. září 2019 kontakt s přistávacím modulem. Jeho roztříštěné zbytky byly později objeveny pouhých 600 kilometrů od jižního pólu.

Tentokrát státní Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) uspěla.

Schéma letu a přistání indického landeru. | zdroj: kredit-ISRO

Loď Čandrájan-3 (v sanskrtu Měsíční loď 3) vynesla raketa LVM3 z kosmodromu Šríharikota 14. července. Sonda zhruba deset dní obíhala kolem Země, než byla na začátku srpna vyslána k oběžné dráze kolem Měsíce. Potom řídící centrum snižovalo její rychlost i výšku a připravilo ji na odpojení přistávacího modulu Vikrám.

Během přistávacího manévru sestoupil Vikrám z dráhy 30 kilometrů nad povrchem. Při klesání zpomalil ze 6 000 kilometrů za hodinu téměř na nulu. Krátce před přistáním, ve výšce 150 metrů, jeho kamery zkontrolovaly, zda se nachází na místě, kde je terén rovinatý a umožňuje dosednout. 

Dvě hodiny po přistání zveřejnilo řídící centrum mise na X (dříve Twitter) snímky, které ukazují povrch Měsíce, jak ho viděl modul během sestupu. Centrum také oznámilo, že navázalo s modulem spojení.

Chandrayaan-3 Mission:
Updates:

The communication link is established between the Ch-3 Lander and MOX-ISTRAC, Bengaluru.

Here are the images from the Lander Horizontal Velocity Camera taken during the descent. #Chandrayaan_3#Ch3 pic.twitter.com/ctjpxZmbom

— ISRO (@isro) August 23, 2023

Jsou tam masy ledu?

Šestikolové vozítko Pragján (Moudrost) teď má pomalu jezdit po povrchu a zaznamenávat krajinu ve 3D, mapovat rozložení různých prvků pomocí alfa částicového rentgenového spektrometru a analyzovat geologické podloží.

Životnost vozítka poháněného solární energií je plánována minimálně na jeden lunární den. To je čtrnáct pozemských dní.

Poznatky z indické mise pak mohou být cenné pro plánování dalších výprav na Měsíc. Četné studie této oblasti naznačují, že v jejím stínu by měly být uzamčeny masy ledu. A led by posádky mohly využít nejen k přípravě pitné vody, mohl by jim posloužit také k výrobě paliva.

Molekuly vody je možné rozštěpit na atomy kyslíku a vodíku, které se dají použít jako pohon pro rakety. Britská stanice BBC informuje, že soukromé firmy si účtují za kilogram nákladu dopraveného na Měsíc kolem milionu dolarů.

Experti ale nejdřív musí zjistit, kolik ledu na Měsíci je a s jakými náklady se dá těžit a čistit.

Pokud by se to vyplatilo, byl by jižní pól vskutku ideálním místem pro lunární základny. Některé oblasti tam jsou zality slunečním svitem po dobu až 200 pozemských dní, takže osadníci by vedle vody mohli mít také pravidelný přísun energie ze solárních panelů.