Ruská sonda skončila v troskách. Indové mají šanci přeskočit na Měsíci Rusy

20. 8. 2023 – 12:28 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:

Ruská sonda skončila v troskách. Indové mají šanci přeskočit na Měsíci Rusy
Selfie, které pořídila Luna-25 ve vesmíru. | zdroj: kredit-Roskosmos

První lunární projekt v moderní ruské historii skončil fiaskem. Rusové tak na Měsíc nedostali vlastní techniku od dob sovětského vůdce Leonida Brežněva. Je to další doklad úpadku ruské kosmonautiky.

Ruská mise na Měsíc skončila neúspěchem. Sonda Luna-25 se vymkla kontrole a narazila do povrchu přirozené družice Země, informuje zpravodajská agentura Reuters.

Ruská státní kosmická společnost Roskosmos ztratila kontakt s přistávacím modulem v sobotu ve 13:57 SELČ. „Během přípravy na přistání nastala na palubě automatické stanice mimořádná situace, která neumožnila provést manévr se stanovenými parametry,“ napsal Roskosmos na Telegramu.

V neděli Roskosmos oznámil, že pokusy navázat komunikaci selhaly a přistávací modul „přestal existovat“. Z popisu situace je podle expertů zjevné, že sonda klesala nekontrolovaně a příliš rychle a o povrch Měsíce se roztříštila.

Rusko hraje druhou ligu

Tím skončil první lunární projekt v moderní ruské historii. Rusové se na Měsíc se svou technikou chtěli vrátit po 47 letech.

„Od konce Sovětského svazu se Rusku nepodařilo vypustit aparát mimo oběžnou dráhu Země.“                                                            Michal Václavík, Česká kosmická kancelář

Projekt Luna-25 měl navázat na zatím poslední lunární misi Sovětského svazu Luna-24, která přistála na Měsíci v roce 1976, tedy v době, kdy Sovětskému svazu i Rusku vládl hřmotný komunista s hustým obočím Leonid Iljič Brežněv. Získala 170 gramů materiálu a vrátila se s ním na Zemi.

Cílem modulu Luna-25 byla oblast jižního pólu Měsíce severně od kráteru Boguslawsky.

profimedia-0797969358 Snímek povrchu Měsíce v oblasti jižního pólu, který pořídila Luna-25 před zřícením. | zdroj: Profimedia

Krátce po oznámení zkázy Luny-25 hospitalizovali devadesátiletého akademika a výzkumníka Michaila Marova. Tento vedoucí vědecký pracovník kosmického výzkumu označoval Lunu-25 za „poslední naději na oživení ruského lunárního programu“.

Michal Václavík z České kosmické kanceláře ztroskotání Luny-25 v ČT24 označil za „ukázku úpadu ruské kosmonauty“, která je podfinancovaná a trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. „Od konce Sovětského svazu se Rusku nepodařilo vypustit aparát mimo oběžnou dráhu Země,“ připomněl Václavík a upozornil, že ztráta Luny-25 je také ztrátou cenných dat, které sonda na Měsíci mohla získat.

Luna-25, kterou do vesmíru ho vynesla raketa Sojuz 2.1b, měla rok pomocí lopatky odebírat vzorky hornin z hloubky až 15 centimetrů a studovat je. Kromě toho bylo jejím úkolem hledat led, který by se dal využít jako pitná voda i palivo, napsal magazín Spaceref.

U jižního pólu Měsíce mělo Rusko nalézt i ztracené sebevědomí. V posledních letech Rusové ve výzkumu vesmíru výrazně zaostávají. Nejen za Američany, ale také za Číňany. Neúspěch mise naznačuje, že tato ztráta se prohloubí.

Start Luny-25 se uskutečnil čtyři týdny poté, co Indie vyslala k Měsíci svůj lunární modul Čandraján-3. Také tento modul má přistát v oblasti jižního pólu. Manévr Indové naplánovali na 23. srpna. Pokud uspějí, bude to pro Rusy hořká pilulka.

Američané a Číňané chystají k Měsíci pilotované mise. Dosud na přirozené družici Země stanuli pouze američtí astronauti v programu Apollo.

Karty jsou teď rozdány tak, že Rusové s Indy budou hrát druhou ligu. Pro Indii to je úspěch, pro Rusko, které vyslalo první družici a prvního člověka do vesmíru, je jeho situace blamáží.

V první lize svedou „souboj“ Američané s Číňany. V té druhé mohou už za několik dnů Rusy přeskočit Indové. Alespoň na Měsíci.

Důkazem úpadku ruské kosmonautiky však není jen Měsíc. 

Sestřelovat satelity dokážou

Počet startů ruských raket zůstává na stejné úrovni. Jejich podíl na celosvětové bilanci však setrvale klesá. Příčinou je pokrok Číny, Indie a dalších států, ale i nástup soukromých firem ve Spojených státech.

Ruské lodě Sojuz, kdysi nepostradatelné pro dopravu stálých posádek na stanici ISS, se potýkají s technickými potížemi, zejména s opakovanými úniky chladicí kapaliny. A opakovaným problémům čelí také ruský modul stanice ISS Zvězda (Hvězda), ze které uniká vzduch.

Za úspěch ve vesmírném programu tak mohou Rusové pokládat jen vývoj zbraní proti satelitům. Před dvěma lety 2021 dokázalo Rusko v testu sestřelit raketou svou starou družici. Výsledkem byl velký počet úlomků ohrožujících ostatní satelity. Úlomkům se dokonce několikrát musela vyhýbat také stanice ISS s ruskými kosmonauty na palubě.

Zdroje:

Nejnovější články