Je to záhadná megalitická stavba, starší než pyramidy v Gíze nebo monument Stonehenge. Vědci ji v nově studii, publikované v časopise Archaeological Prospection, označují za nejstarší pyramidovou stavbu na světě.

Ve studii dospěli výzkumníci k závěru, že její stavba začala už před 16 000 lety. Pro srovnání, nejstarší z egyptských pyramid, Džoserova pyramida v Sakkáře, je stará 4 700 let a kamenný kruh ve Stonehenge byl vztyčen před 4 300 lety.

Obří megalitické dílo

Zapamatujte si jméno Gunung Padang.

Toto výjimečné místo na západní Jávě je pro tamní obyvatele posvátné a pro terasy, které vedou na jeho vrchol, se vžil název „punden berundak“, což znamená stupňovitá pyramida.

Podlouhlá stavba s půlkruhem v přední části byla asymetrická. Měla několik úrovní, z nichž každá sloužila nějakému účelu.

Místo pokrývají masivní obdélníkové kameny sopečného původu. Archeologové označují dílo neznámé civilizace „za nejstarší pyramidovou stavbu“ a „pozoruhodný doklad lidské vynalézavosti“.

Dnes je megalitický výtvor, postavený na vrcholu vyhaslé sopky, v rozvalinách a z velké části ho pokrývá půda a vegetace.

Rekonstrukce Gunung Padangu, ze které jsou patrné jeho terasy. | zdroj: kredit-Natawidjaja et al.

Radiokarbonové datování Gunung Padangu, což v místním jazyce znamená „hora osvícení“, ukazuje, že počáteční výstavba začala ještě v poslední době ledové, před 16 000 lety a možná dříve – to znamená, že pochází z doby před nástupem zemědělství, upozorňuje studie.

Výzkum také naznačuje, že pod zemí se skrývají velké otevřené komory.

Tisícileté dílo

Výsledky nejnovější studie o Gunung Padangu vycházejí z mnohaleté pečlivé analýzy.

Tým archeologů, geologů a geofyziků pod vedením Dannyho Hilmana Natawidjaji, geologa z Indonéského institutu věd, od roku 2011 použil k průzkumu lokality různých technik, jako jsou jádrové vrty, radary pronikající do země a podpovrchové snímkování.

Megalitické kameny viditelné na povrchu Gunung Padangu. | zdroj: kredit-Natawidjaja et al.

Natawidjaja a jeho spolupracovníci zjistili, že stejně jako mnoho jiných starých megalitů byl i Gunung Padang postaven v několika etapách. Skládá se z kamenných teras vedoucích na centrální vrchol, má celkem čtyři úrovně.

Základní část stavby byla postavena před 16 000 lety. Poté však zůstala na několik tisíciletí opuštěna.

Před 9900 až 8100 lety se na místě opět stavělo. Jádro pyramidy se rozšířilo o kamenné sloupy a štěrkovitou zeminu. V této době stavitelé zřejmě záměrně zasypali nebo překryli některé starší části stavby.

Poslední stavitelé pyramidy před 4000 až 3100 lety a přidali vrchní zeminu i kamenné terasy. Právě tato část je dnes z větší části viditelná.

„Vzhledem k dlouhému a nepřetržitému osídlení Gunung Padangu se dá předpokládat, že místo mělo značný význam a přitahovalo naše předky, aby ho opakovaně obsazovali a upravovali,“ píše se ve studii.

Co ukážou další vykopávky?

K pochopení toho, co vedlo pravěké lidi ke stavbě monumentálního díla, budou nutné další vykopávky, upozorňují archeologové.

Když zkoumali vnitřek svahu pomocí seismických vln, našli skryté dutiny a komory, z nichž některé byly až 15 metrů dlouhé a měly stropy vysoké 10 metrů.

Vědecký tým doufá, že se do těchto prostor jednou provrtáme.

Kdyby se závěry nové studie potvrdily, mohla by být Jáva domovem nejstarší vyspělé civilizace, jakou kdy svět objevil. Někteří vědci však upozorňují, že na místě a v okolí nebyly nalezeny žádné artefakty, které by tomu nasvědčovaly.

Jisté je zatím jen to, že o Gunung Padang neslyšíme naposledy.