Katastrofální povodně budou Evropě hrozit čtrnáctkrát častěji, ukázal počítačový model
22. 7. 2021 – 12:12 | Příroda | Nedd | Diskuze:
Oteplující se Arktida bude příčinou častých apokalyptických povodní a záplav v Evropě. Odhalil to počítačový model klimatu.
Pomalu postupující či spíš téměř nehybné bouře - jako ta, která nedávno vyvolala katastrofální povodně a záplavy na západě Německa a v Belgii - budou s globálním oteplováním čím dál častější, do roku 2100 až čtrnáctkrát.
K takovému závěru dospěli pomocí počítačového modelu klimatologové a meteorologové z Univerzity Newcastle.
„Čím pomaleji se bouře pohybuje, tím větší je riziko, že shodí na jedno místo obrovské množství vody,“ upozorňují experti ve studii publikované v žurnálu Geophysical Research Letters.
Na vině je oteplování Arktidy
Počítačový model univerzity v Newcastle prokázal, že bouře se pomaleji pohybovat budou. A budou ještě pomalejší než nedávno v Německu a Belgii, kde živel připravil o život víc než 180 lidí a způsobil nevídanou spoušť, jak je patrné z následující fotogalerie sestavené ze snímků v Porýní-Falcku.
Hlavní příčinou pomalu postupujících bouří bude rychlé oteplování Arktidy, které vede k pomalejšímu proudění vzduchu v atmosféře ze západu na východ.
Z počítačového modelu vyplývá, že bouře budou častější a intenzivnější také na severu Evropy a na britských ostrovech. V roce 2100 bude v Evropě šance na téměř se nepohybující bouřky jedenáctkrát vyšší než nyní a nad pevninou až čtrnáctkrát.
Budou německé povodně budíčkem?
Vědci ve studii také připomínají jednoduchou závislost – rostoucí teplota zvyšuje intenzitu povětrnostních jevů. Když se vzduch ohřívá, obsahuje víc vlhkosti. Pokud se zvýší teplota o pouhý stupeň Celsia, stoupne schopnost vzduchu zadržovat vlhkost o celých sedm procent.
Také tento fyzikální jev vede k prudším a intenzívnějším lijákům - takovým jaké udeřily v Německu. Na meteorologických stanicích tam zaznamenali až kolem 150 milimetrů srážek za 24 hodin.
„Naše studie naznačuje, že extrémních bouří bude přibývat a budou intenzivnější, což povede k vyšší frekvenci ničivých povodní a záplav v celé Evropě. Měl by to být pro nás budíček k tomu, abychom vylepšili naše systémy včasného varování a krizového řízení,“ cituje deník The Guardian profesora Hayleye Fowlera, který se na studii podílel.