Člověk je jediný živočich, který se obléká.  Oblečení je (aspoň pro většinu lidí) důležité. Chrání nás před chladem a přírodními živly. Dává nám příležitost vyjádřit svou osobnost. Voskovec s Werichem se nemýlili, když zpívali, že ‚šaty dělaj‘ člověka‘

Je ale těžké zjistit, kdy naši prapředci přestali chodit nazí. Textilie z dávných dob jsou mimořádně vzácné, protože podléhají rozkladu.

Po stopách šatních vší

Nejstarším přímým důkazem o oblečení jsou tarchanské šaty – lněná košile s výstřihem do tvaru V, kterou objevil egyptolog Flinders Petrie v hrobce z první dynastie na staroegyptském pohřebišti Tarchan.

Teprve nedávno radiokarbonové datování odhalilo, že oděv byl vytvořen mezi lety 3482 až 3102 před naším letopočtem. Možná si říkáte: „Určitě už dříve nosili lidé oblečení.“

Archeologové sice žádné oblečení starší než tarkhanské šaty nenalezli, avšak to není překvapivé. Na rozdíl od současnosti, kdy je mnoho oděvů vyrobeno z biologicky nerozložitelných syntetických vláken, starší oděvy byly utkány z biologicky rozložitelných vláken živočišného nebo rostlinného původu, jako jsou vlna nebo len.

Tarkhanské šaty patrně přežily proto, že byly v extrémně suchém prostředí, což bránilo jejich degradaci. I když jsou nejstarším (téměř) celým oděvem, který badatelé našli, není to nejranější důkaz tkaných textilií. V ruinách starověkého sídliště Çatal Höyük ležícím v dnešním Turecku odkryla skupina archeologů části tkaných rostlinných textilií. Jsou staré asi 8500 let, což naznačuje, že lidé v té době běžně vyráběli a nosili oděvy.

A pokud se budeme držet vláken, existují mnohem starší důkazy než kusy látky nalezené v Turecku. O přibližně 1440 kilometrů dál v jeskyni Dzudzuana v současné Gruzii objevili vědci vlákna divokého lnu.

Některá vlákna byla zkroucena a obarvena přírodními pigmenty, což naznačuje, že z nich byly šity oděvy. Tato vlákna jsou přitom stará asi 30 000 let, což je významný skok zpět v čase pro původ oblečení.

Vzhledem k nedostatku přímých důkazů jiná skupina vědců sáhla po alternativních stopách oblečení – vších. Existují dva druhy vší, kterým lidé poskytují obživu: veš dětská obývající pokožku hlavy i jiné části těla a veš šatní vyskytující se v našem oblečení.

Kdyby se proto podařilo zjistit, kdy vznikly vši šatní, mohl by to být nepřímý důkaz toho, kdy lidé začali nosit také oblečení.

Porovnání DNA obou druhu vší s cílem zjistit vznik té druhé naznačilo, že se veš šatní mohla od vši dětské oddělit někdy před 83 000 až 170 000 lety. To hypoteticky klade vznik oblečení do této doby.

Šatní vši se však musely na nové podmínky nějakou dobu přizpůsobovat, takže oděv mohl vzniknout dříve.

Severní vítr byl krutý

Dá se předpokládat, že zatímco v místě zrození lidí, v Africe, se naši prapředci nepotřebovali halit do oděvů, s jejich příchodem do Evropy a Asie poptávka po ošacení vzrostla.

Afriku opustili lidé v období před 60 000 až 90 000 lety. Zpočátku jejich kroky po Asii lemovaly pobřeží Indického oceánu, kde byly teplotní podmínky příznivé.

Do Evropy přišli lidé patrně před 54 000 lety a na území Sibiře dorazili před 45 000 lety. Dá se předpokládat, že se v sibiřském, ale i evropském podnebí se už naši předci nemohli obejít bez nějaké formy ochrany těla před chladem.

Člověk ale při svých kolonizačních snahách nebyl jediným druhem, který si oblečení vyvinul. Lze tušit, že také neandrtálci si museli oblékat kožešiny.

Čím dále se však vracíme do historie, tím těžší je najít nějaké důkazy o oblečení. Nejspíš se už nikdy nedozvíme, kdy ‚šaty začaly dělat člověka‘.