Co víc, badatelé tvrdí, že nepřišel na svět ani na počátku našeho letopočtu, který počítáme od jeho domnělého narození.

Který měsíc a který rok?

Ježíšovo narození křesťané po celá tři staletí vůbec neslavili. Připomínali si pouze jeho smrt a zmrtvýchvstání. Teprve ve čtvrtém století se 25. prosinec začal připomínat jako den, kdy se narodil spasitel.

Někteří teologové tohle datum dávají do souvislosti s velikonočním cyklem, který v sobě zahrnuje Kristovo vtělení neboli početí.

Historici (například zde) však mají vesměs za to, že římskokatolická církev si tento den vybrala z jiného důvodu. Byla za tím jeho souvislost se zimním slunovratem a se saturnáliemi, svátkem zasvěceným římskému bohu Saturnovi.

V antickém Římě se saturnálie slavily od 17. do 24. prosince. V lecčems Vánoce připomínaly.

Byly to svátky pokoje a milosrdenství, kdy se netrestalo a otroci se na jeden den symbolicky stali svobodnými. Provázely je zápasy gladiátorů, hodování, předávání darů blízkým a také zapalování svící, které měly symbolizovat návrat k delším dnům.

Církev podle výkladu některých historiků vychytrale využila těchto slavností, přepsala jejich příběh, a tak dala starým pohanským svátkům nový obsah. Křesťané tímto způsobem mohli získat mnoho pohanských konvertitů.

Samotná bible žádné určité datum Ježíšova narození nezmiňuje. A jeho příchod na svět v posledním měsíci roku navíc zpochybňuje Lukášovo evangelium, ve kterém se píše o pastýřích stád pod širým nebem, jimž se v noci zjevil anděl a zpravil je o narození mesiáše.

V evangeliu čteme: „V téže krajině byli také pastýři, kteří žili venku a v noci drželi hlídky nad svými stády.“

Že by ale byli pastýři se svými stády venku za chladné prosincové noci? V Judeji se pásla stáda jen od března do listopadu. Proto mnohé historické prameny Kristův příchod na svět zasazují spíše do podzimních nebo jarních měsíců. A nejen proto.

V Lukášově evangeliu se také píše, že krátce před tím, než se Ježíš Nazaretský narodil, vydal římský císař Caesar Augustus výnos, ve kterém přikázal, „aby byla sepsána celá obydlená země“, což znamená, že nařídil sčítání lidu kvůli daním a odvodům k vojenské službě. Každý se musel jít zapsat do města, kde se narodil, což tehdy mohlo znamenat cestu dlouhou i týden.

Historici předpokládají, že Augustus by své odbojné poddané nedráždil tím, aby je nutil podniknout svízelnou, dlouhou cestu v chladném zimním období.

Také v roce, ve kterém se Ježíš narodil, nemáme jistotu, byť často píšeme rok s upřesněním před Kristem, nebo po Kristovi.

Evangelium podle Lukáše klade narození Ježíše Nazaretského do souvislosti s římským sčítáním lidu. A to bylo vyhlášeno až v roce 6 našeho letopočtu.

Evangelium podle Matouše, druhé z evangelií, které Ježíšovo narození zmiňují, je datuje před smrt Heroda Velikého. Tento pověstný krutovládce podle spisů římských historiků zemřel čtyři roky před naším letopočtem.

V biblickém příběhu o králi Herodovi se píše, že tento panovník nařídil usmrtit všechna nemluvňata mužského pohlaví mladší dvou let, která žila v okolí Betléma, což je událost známá jako vraždění neviňátek. Jeho cílem bylo zbavit se spasitele – Ježíše.

Dalším vodítkem pro určení doby Ježíšova narození může být betlémská hvězda. Tento svítivý úkaz je zmíněn v Matoušově evangeliu. V něm je popsán příběh mudrců (v originále mágů, lidově tří králů), kteří se s pomocí „hvězdy nového židovského krále“ dostavili do Betléma v Judeji.

Co za takovým úkazem mohlo stát? Kometa, supernova, nova…? Jako nejpravděpodobnější hypotéza bývá zmiňována ta, kterou navrhl už před čtyřmi staletími Johannes Kepler.

Podle věhlasného německého astronoma stála za biblickým úkazem konjunkce Jupiteru se Saturnem v roce 7 před Kristovým narozením. Tehdy nastaly hned tři konjunkce těchto planetárních gigantů v jediném roce, a to 29. května, 30. září a 5. prosince, kdy Jupiter na obloze těsně obkroužil Saturn.

Z pohledu pozemského pozorovatele se obě planety přiblížily natolik, že vypadaly jako jediný (protáhlý) bod jasného světla, byť je dělily miliony kilometrů.

Nejistoty zůstanou. Navěky

Mnoho badatelů předpokládá, že Ježíš byl reálně existující historickou osobností, pocestný kazatel a zakladatel křesťanství. Patrně se narodil na jaře nebo na podzim před začátkem letopočtu. Většina dat o jeho životě však zůstává nejistá a hypotetická.

Zmíněná evangelia, která jeho život popisují, vznikla s odstupem desítek let. Jejich cílem bylo šířit Ježíšovy myšlenky, nikoli dokumentovat jeho život. Také proto Ježíšova postava zůstane navěky obestřena tajemstvími.