SpaceX chce zásobovat Zemi levným internetem, vynesl první satelity

MAGAZÍN - Vesmír autor: Ladislav Loukota

Sotva dva týdny po bouřlivém startu nejsilnější rakety současnosti Falconu Heavy, se SpaceX podařil další vděčný milník. Během čtvrtečního startu nosiče Falcon 9 byly mimoděk vyneseny i dva mikrosatelity připravované konstelace Starlink. Ta by v budoucnu měla čítat tisíce družic, které by mohly změnit podobu internetu na celé planetě.

SpaceX vynesl na oběžnou dráhu dva satelity, které mají Zemi zásobovat internetem. Ilustrační snímek

SpaceX vynesl na oběžnou dráhu dva satelity, které mají Zemi zásobovat internetem. Ilustrační snímek,zdroj: SpaceX

Start, který se konal krátce po 15. hodině našeho času, proběhl již poměrně rutinně. Nosič vynesl španělskou radarovou družici Paz na polární oběžnou dráhu, 1. stupeň Falconu 9 tentokrát nepřistával - šlo však o stupeň již jednou letící, takže nelze říct, že by start sám byl nezajímavý.

Za zmínku stojí i skutečnost, že se SpaceX pokusí zachránit aerodynamický kryt rakety. Aerodynamický štít nakonec dopadl do moře pár set metrů od záchytné lodi, Elon Musk ale na Twitteru sdělil, že neúspěch poskytl cenná data pro příští pokus.

To skutečně zajímavé na palubě nosiče bylo ale duo družic budoucí konstelace Starlink. Dvojice vynesených satelitů o váze necelých 390 kg a rozměrech 4 x 1,8 x 1,2 m nyní čeká na odpojení od nosiče. Bude-li úspěšné, má duo zatím sloužit jenom pro interní testování hardwaru a vývoj dalších následovníků. V žádném případě tím Starlink nezačíná sloužit veřejnosti.

V součtu má však Starlink jak šanci změnit celosvětovou podobu internetu, tak být současně extrémně výhodným zdrojem financí pro další kosmické aktivity SpaceX. Slibuje totiž přinést vysokorychlostní 5G připojení z kteréhokoliv místa planety od amazonských pralesů po libovolné velkoměsto.

V duchu Elona Muska nejde o nikterak malý projekt - do kosmu by se v optimálním případě mělo podívat 4425 satelitů a poté možná ještě přes 7000 dalších. V součtu je to osminásobek nynějšího počtu aktivních družic obíhajících Zemi.

Střízlivější, než se zdá

Má něco takového vlastně šanci na úspěch? Vzhledem k rozsahu Starlinku může start tisíců satelitů působit šíleně. Nynější nosnost Falconu Heavy však při velmi zjednodušeném, teoretickém výpočtu naznačuje, že ke startu celé konstelace by bylo třeba "pouze" kolem dvacítky startů Falconu Heavy.

Zatímco dříve obvykle slabší kapacita nosičů spolu s vysokou váhou družic znamenala, že jedna raketa vynáší jednu družici, v éře mikrosatelitů to dávno neplatí - dosavadním rekordmanem je loňský start indického nosiče PSLV-C37, při němž bylo najednou vyneseno a uvolněno 104 družic.

Vzhledem k tomu, že SpaceX vynáší svůj náklad oproti konkurenci velmi levně - Falcon Heavy má létat pouze za 100 milionů dolarů na start - vynesení celé konstelace by mohlo přijít snad jen na dvě miliardy dolarů, počítaje pouze samotné starty.

Takhle snadné to samozřejmě v praxi nebude. Neznámou veličinou budou rozměry. "Otázkou je, kolik družic by Falcon Heavy dokázal vynést - a jak velký by byl adaptér, aby se celý náklad vešel pod kryt," říká Dušan Majer ze serveru Kosmonautix. Vše bude záležet především na objemu, a i proto společnost plánuje satelity vynášet pomocí Falconů 9, nikoliv Falconu Heavy. Počet čistých startů tak bude vyšší.

Vzdor "komplikacím" je přesto pravděpodobné, že SpaceX má pro vynesení Starlink nejlepší předpoklady v dosavadní historii. Nikdo doposud nelétal tak levně. 

Miliardy v zisku

V byznysu poskytování internetu se přitom skrývá značný potenciál. Společnosti jako AT&A, Verizon nebo China Telecom patří mezi jeho největší současné globální tahouny. Jen samotný americký AT&T loni utržil 128 miliard se ziskem 58 miliard. Na hrubých tržbách ročně dohromady získají přes 600 miliard dolarů a segment roste skoro devíti procenty ročně zejména díky velkému zájmu o internet v rozvojovém světě.

I když by spojení s družicemi mělo i svá úskalí – bylo by pro něj třeba mít přímý výhled na oblohu, nějakou míru zapojení prostředníků tak lze ve skutečnosti také očekávat. Všeobecně by ale mohlo stávajícím sítím konkurovat jak nižší cenou, tak i velmi příjemnou rychlostí.

Nepřekonalo by dnešní špičková kabelová připojení, ta však stále absentují i v řadě tuzemských městech a vesnicích. Jak zná i český uživatel mobilního internetu, cena za poskytování i datové limity jsou mnohdy poněkud nepříjemné. Konkurent, který by sliboval rychlé připojení kdekoliv po celé planetě, by při správném nastavení cen mohl ročně utržit desítky až stovky miliard dolarů.

Zní to paradoxně, ale Starlink je zřejmě podstatně střízlivější podnikatelský plán Elona Muska než jeho automobilka Tesla nebo i samotná SpaceX.

Do 10 let?

Globální pokrytí internetem by nejenom do sítě v optimistických odhadech přivedlo nové stamiliony uživatelů a prudce rozšířilo tržby dosavadních hráčů, ale navíc by jej při umístění na oběžnou dráhu bylo možné projektovat i mimo planetu.

Co do bleskového spojení s povrchem by se tak nízká oběžná dráha stála těsně propojenou s námi dole na Zemi, a to by mohlo zjednodušit jak vize na budování budoucích privátních stanic na oběžné dráze, tak i snazší komunikaci s vědeckými satelity.

Dle nynějších odhadů by Starlink mohl v první šíři čítající přes 4000 družic začít operovat kolem roku 2024. Vzhledem k Muskově tendenci své sliby nadvakrát prodloužit, můžeme snad s přimhouřením očí vyhlížet spíše rok 2030.

Tagy: Vesmír SpaceX média a internet

Zdroje: vlastní