Největší projekt svého druhu, do kterého se zapojilo 287 vědců z 26 zemí, se zabýval tím, jak urbanizace v globálním měřítku ovlivňuje evoluci. Popis projektu a jeho pozoruhodný výsledek obsahuje studie publikovaná v magazínu Science.

Co ukázal jetel…

Jako model pro svůj výzkum použili vědci jetel plazivý (Trifolium repens). Tato rostlina je známá i z Česka, pochází z Evropy a západní Asie, ale vyskytuje se ve městech po celém světě.

Experti odebrali více než 110 tisíc vzorků jetele – z měst, předměstí, lesů a jiných druhů krajiny. Z jejich analýzy zjistili, že jetele ze vzdálených měst mají mnohem víc podobných rysů, než jetele ze stejné zeměpisné oblasti, které však pocházejí z různých typů krajiny – z urbanizovaného místa a volné přírody.

Projevuje se to například v obsahu kyanovodíku. Tato chemikálie rostlinám slouží jako ochrana proti býložravým predátorům. Její obsah je vyšší u jetele rostoucího na venkově, kde rostlina čelí většímu tlaku býložravců.

Vědci tomu říkají paralelní adaptivní evoluce. V ní se samostatné populace vyvíjejí stejným směrem na různých zeměpisných místech. Výsledky studie tak ukazují jasný vzorec – genetika, klima či přírodní jevy mají proti změnám vyvolanými lidmi výrazně menší vliv na vlastnosti rostlin.

Ačkoli urbanizace zjevně sdílí mnoho shodných rysů po celém světě, nebylo dosud prokázáno, že tlačí evoluci stejným směrem, píše se ve studii. „Získali jsme nejpřesvědčivější důkaz o tom, že měníme evoluci života ve městech,“ cituje časopis Science Alert ekologa Jamese Santangeloa z Univerzity Mississauga v kanadském Torontu, který se na studii podílel.

Množství urbanizované půdy má přitom do roku 2030 narůst až o třetinu ve srovnání s rokem 2000.

… to potvrzují psi, krávy, vlaštovky, ryby

Časopis Science Alert připomíná, že lidé jsou i za dalšími evolučními změnami. Jako příklad uvádí šlechtění domácích i hospodářských zvířat, anebo rostlin, což je vlastně evoluce ve zkráceném čase. Potomci vlků, aneb přehlídka lidského šlechtění. | zdroj: Profimedia

Naše civilizace změnila i velikostní spektrum živočichů v oceánu. Tím, že lidé dlouhá léta lovili zejména velké ryby, pomohli malým rybám vytvořit velké množství nových generací.

Důsledkem je změna skladby ryb v mořích. Ryby jsou dnes v průměru o pětinu menší a životní cyklus mají o čtvrtinu kratší.

Lidstvo dokonce ovlivňuje délku křídel vlaštovek. „Rozpětí křídel vlaštovek se vyvinulo tak, že je kratší v blízkosti měst a silnic, což je v souladu s výběrem pro zvýšenou manévrovatelnost v silničním provozu,“ vysvětluje ve Science Alert zooložka Sarah Ottová. Evoluce krav řízená člověkem, tedy šlechtění. | zdroj: Profimedia