Mléčná dráha je proměnlivý kolos, stejně jako jiné galaxie. K tomu, aby přežila, potřebuje „potravu“. Proto polyká mezihvězdný plyn.

Plyn je materiálem, z něhož po zahuštění vznikají hvězdy i planety. A vesmír je v recyklaci účinný, takže galaxie plyn jak konzumují, tak vypouštějí do mezigalaktického prostoru.

Hvězdný plyn, potrava Mléčné dráhy. | zdroj: Profimedia

Poměr mezi pojídáním a vypouštěním nebývá vyvážený. Mléčná dráha už jednou dospěla do stavu, kdy se v ní vznik hvězd zastavil, protože neměla mezihvězdný plyn na tvorbu nových hvězd. K tomu jí pomohl plyn uvolněný smrtí staré hvězdné generace, kdy nově vzniklé supernovy i mlhoviny opět rozproudily galaktický plyn na plné obrátky.

Galaxie rovněž konzumují plyn, který přilétá zvenku. A samy můžou plyn ztrácet. Nyní se však ukazuje, že naše galaxie se chová jinak, než vědci čekali.

Galaxie, která nedrží dietu

Sledování 270 oblastí kosmického plynu pomocí spektroskopické analýzy Hubbleovým teleskopem, publikovaná v časopisu Astrophysical Journal a popisovaná v magazínu Space naznačuje, že Mléčná dráha konzumuje z mezigalaktického prostoru víc plynu, než kolik jej sama ztrácí. Zjednodušeně řečeno, přibírá.

Do galaxie míří 187 oblastí z 270 analyzovaných. Výzkumníci přitom předpokládali, že Mléčná dráha spíše o plyn přichází.

Je přemíra plynu dobrou zprávou pro planetární život nás či případných jiných civilizací, anebo zpráva špatná?

Od každého něco, alespoň budeme-li galaktický vývoj nahlížet nikoliv optikou lidských roků, ale geologických období. Mrtvolná galaxie, v níž nevznikají nové hvězdy, není pro život nic moc povzbudivého.

Vyhlídky na vznik života jsou nejlepší u hvězd podobných našemu Slunci. Existují i větší hvězdy, ale ty svítí příliš krátce. A existují i menší hvězdy, které svítí mnohem déle – jejich jas je však pro rozvoj komplexního života zřejmě příliš slabý.

Přemíra plynu ale nemusí být dobrá. Příliš častý vznik nových hvězd – zejména těch hmotnějších – znamená také častější supernovy. A ty uvolňující potenciálně smrtící záření, které není komplexnímu životu neprospívá.

Zmíněná studie je však založena pouze na aktuálním stavu naší galaxie. V poslední době (opět měřeno geologickými věky) jsme patrně narazili na bohatší zásoby mezigalaktického plynu například ve formě velkých mlhovin nebo trpasličích galaxií.

Tento stav se může změnit. Za devět miliard let však naší galaxii čeká vydatný oběd v podobě spojení s galaxií Andromeda.

Hvězdný prach jí chutná

Možná, že rozvoj života na Zemi – a lidské civilizace spolu s ním – může souviset i se stabilní periodou mírného, ale nikoli přehnaného nárůstu stravování naší galaxie. Současný stav v pohybu mezihvězdného plynu nahrává pomalejšímu, leč stabilnímu vývoji dalších hvězd.

Na druhou stranu nynější oběd není tak vydatný, že by způsobil Mléčné dráze nevolnost, který by sebou mohl vzít život na třetí planetě od Slunce - Zemi.

Další studium vyvíjející se výměny plynu (nejen) v naší galaxii napoví, jak dlouho tento stav vydrží.