Vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě se ve své studii zabývají možnostmi, jak lidstvo chránit před radiací z černé díry a jak případně tento gigantický zdroj energie využít.

Díry se špatnou pověstí

Černé díry bývají pokládány za nelítostné zabijáky. Jsou to nesmírně hmotné objekty se silnou gravitací, která křiví časoprostor. Pokud se nějaký objekt do jejich oblasti dostane, nemůže z ní uniknout.

S obavami se dá pohlížet zejména na superhmotné černé díry, které „sedí“ uprostřed galaxií. Sluneční soustava se Zemí se naštěstí nachází na stabilní oběžné dráze kolem centra naší galaxie – Mléčné dráhy, v níž se taková černá díra nachází. Nepřibližuje se k němu, krouží kolem centra v bezpečné vzdálenosti 26 000 světelných let. 

Pokud by však černá díra pohltila mohutný oblak hvězdné látky, mohla by z ní uniknout silná a pro život smrtelná radiace.

Na druhé straně však taková superhmotná černá díra nemusí být zdrojem nebezpečí pro civilizaci. Dá se na ni pohlížet také jako na gigantickou zásobárnu energie, kterou bychom jednou mohli využít.

Energie na rozdávání

Vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě ve studii publikované v žurnálu Universe upozorňují, že rotující černá díra v magnetickém poli může poskytnout kvanta energie. Linie magnetického pole se vlivem strhávání časoprostoru zkroutí a vytvoří elektrický náboj. Jak se náboj vybíjí, rotační energie černé díry se vytahuje ven.

U superhmotné černé díry (o hmotnosti řádově miliard Sluncí) může tato energie dosáhnout nepředstavitelné hodnoty 10⁵⁵ joulů, což je stobilionkrát (tedy o 14 řádů) víc, než kolik energie je v určitém okamžiku potřeba pro naši civilizaci!

Superhmotné černé díry však mohou uvolňovat energii pouze zářením nabité částice, a tak mohou vyzářit silné a životu nebezpečné záření, které dokáže zahubit život v celé galaxii.

Během překotných jevů, kdy superhmotná černá díra pohltí třeba mohutný oblak hvězdné látky, se uvolňují velké toky protonů, iontů a také volných elektronů, které jsou řádově 100miliardkrát silnější, než jaké známe u slunečních erupcí, píší vědci z Fyzikálního ústavu.

Planeta podobná Zemi by proto život na svém povrchu magnetickým štítem nemusela uchránit. A ještě dalekosáhlejší účinky by potom měla radiace uvolněná z pólů černé díry, z jetů. Taková energie urychlená zmíněnými jevy může mít nedozírné následky rovněž ve větších vzdálenostech od centra galaxie.

Kdy jít do krytů?

A jak bychom mohli poznat, že se naše černá díra chystá vyslat nebezpečnou radiaci? Ze záření v její ergosféře, což je zóna černé díry nad horizontem událostí, z níž částice ještě mohou uniknout.

„Pokud bychom zjistili vzrůst energie v ergosféře, znamenalo by to, že zesílil radiační proces. Ten zesiluje ostatní energetické procesy a je indikátorem budoucího velkého uvolnění energie. Lidé na Zemi by se před případnou smrtelnou radiací museli schovat do podzemních betonových bunkrů a setrvat tam několik dní až týdnů, dokud se úroveň radiace na povrchu nevrátí k normálu,“ shrnuje závěry studie jeden z jejích autorů, Martin Kološ na webu Slezské univerzity.

„Černá díra v centru naší Galaxie je poměrně klidná,“ dodává na stejném webu Zdeněk Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu v Opavě a další spoluautor vědecké práce. „Ale měli bychom přesto být na pozoru. Kdyby centrální černá díra pohltila objekt se silným magnetickým polem, magnetar – kterých v jejím okolí několik je – tato kolize by vyvolala překotný jev urychlující nabité částice všemi směry, tedy i k Zemi. Takže by bylo dobré procesy v centru galaxie sledovat,“ upozorňuje vědec.