Z některých výzkumů vyplývá, že infuze krve mladých lidí starším jedincům má na organismus omlazující účinek a zlepšuje zdraví. Jednoduše řečeno, působí jako elixír mládí. Stárnoucí srdce bije silněji, svaly jsou silnější a myšlení bystřejší.

Výzkumníci proto hledají prvky mladé krve, které by bylo možné zachytit, replikovat a vložit do pilulky. Při tom odhalili, že lék proti artritidě může účinně omlazovat krevní kmenové buňky, a tak napodobovat přínosy transfúze mladé krve do těl seniorů.

„Stárnoucí krevní systém je přenašečem mnoha proteinů, cytokinů a buněk, a to má pro organismus mnoho špatných důsledků. Sedmdesátník s krví čtyřicetiletého člověka by mohl mít delší dobu zdravého života, ne-li delší život,“ cituje web Columbijské univerzity genetičku Emmanuelle Passeguéovou, ředitelku Columbia Stem Cell Initiative.

Passeguéová se svými spolupracovníky zjistila, že protizánětlivý lék, který je schválen pro použití při revmatoidní artritidě, může u myší zvrátit některé účinky věku na krvetvorný systém. Své poznatky vědci publikovali v magazínu Nature Cell Biology.

Mladá krev dělá divy

Mladá krev zlepšuje výkon staršího organismu jednoduše proto, že je výkonnější při tvorbě kmenových buněk. Tyto kmenové buňky se nacházejí v kostí dřeni a s postupujícím věkem se v nich objevují stále častěji zánětlivé reakce.

Jako nejvýznamnější se jeví zánětlivý signál IL-1B, píše ve studii Passeguéová. Tento signál kromě krevních kmenových buněk hraje důležitou roli také v revmatoidní artritidě – autoimunitním onemocnění, které vede k chronickému zánětu tkání a poškození chrupavek i kostí.

Proti takovému onemocnění však máme léky – a právě ty výzkumníci úspěšně otestovali také na blokování IL-1B u laboratorních myší.

Passeguéová vyzkoušela protiartritický lék anakinra k zablokování signálu IL-1B a ukázalo se, že krevní kmenové buňky se dostaly zpátky do stavu odpovídajícího jejich mladšímu „já“. I bez transfuze mladé krve se tak vrátily organismu některé z výhod mládí.

Passeguéová z toho vyvozuje závěr: „Léčba starších pacientů protizánětlivými léky blokujícími funkci IL-1B může pomoci udržet lepší tvorbu krve.“

Genetička nezkoumala, zda a o kolik let může anakinra život prodloužit. Její výzkum však ukázal, že vyvolává účinek, který si zaslouží další studium.

Můžeme víc ztratit než získat

Samotné léčivo v Česku stojí mezi 4 tisíci až 5 tisíci korunami a může být hrazené pojištěním. Cena však není hlavní problém.

Zánětlivé reakce mohou být sice škodlivé (zejména ve vyšším věku), jsou však důležitou složkou imunitní reakce. Pravidelné užívání léku, který je imunosupresivem – látkou potlačující funkci imunitního systému nebo také obecněji látkou potlačující zánět – by tak mohlo zhoršovat průběh některých infekcí a zvyšovat riziko nádorových onemocnění.

Také v jejich potlačení je imunita zásadní. Mohli bychom proto více ztratit než získat.

Zmíněný výzkum by ale mohl vést k vývoji léku, který bude tlumit signály IL-1B jen pro krevní kmenové buňky, či jinak selektivně využívat odhalený mechanismus. Určitě by však neměl být inspirací k bezbřehému užívání anakinry.

Nahradí medicína evoluci?

Jako látka případně podporující dlouhověkost, je studován i rapamycin, což je také imunosupresivum. Tento lék se podává pacientům po transplantaci orgánů.

Takový výzkum může navozovat dojem, že imunitní systém v určitém věku začíná být spíš problémem než přínosem. Z evolučního pohledu to má logiku. Lidé ve vysokém věku mají zřídkakdy děti. A právě předání genů na další generaci je hlavní nástroj evoluce.

Evoluce podporuje biologicky zdatné. Pokud se tedy ve vyšším věku obrací imunita proti nám, ani miliony let evoluce nám nedodají způsob, jak to napravit. Změní to moderní medicína?