Povrch Marsu se jeví jako pustý a vyprahlý. Může však ukrývat mnohá tajemství.

Jedno z nich odhalil radarový průzkum geologického útvaru Medusae Fossae, o kterém informuje magazín Science Alert. V těchto vrstvách vyvřelin, které se v oblasti rovníku táhnou do vzdálenosti pěti tisíc kilometrů, objevil pohřbené desky vodního ledu.

Obrovité desky jsou tlustší než tři kilometry a na délku měří stovky kilometrů.

Nudná prachová koule?

Objev největšího množství vody, jaké kdy bylo nalezeno v oblasti marsovského rovníku, naznačuje, že rudá planeta se nedá pokládat za suchou a nudnou prachovou kouli.

Satelitní snímek západní části Medusae Fossae pořízený kamerou HiRISE na sondě Mars Reconnaissance Orbiter. | zdroj: Profimedia/NASA

Ledové desky obsahují zhruba tolik vody, kolik se jí nachází v Rudém moři. Kdyby se dostala na povrch a roztála, pokryla by Mars mělkým oceánem hlubokým 1,5 až 2,7 metru.

Náznaky pohřbených usazenin byly poprvé zjištěny v roce 2007, a to do hloubky 2,5 kilometru. Vědci však nebyli schopni určit jejich složení. Až nová data a nové nástroje pro jejich analýzu prozradily o ložiscích víc.

„Znovu jsme prozkoumali formaci Medusae Fossae pomocí novějších dat z radaru MARSIS evropské sondy Mars Express a zjistili jsme, že usazeniny jsou mnohem silnější, než jsme předpokládali, v některých místech dosahují tloušťky 3,7 kilometru,“ cituje web ESA (Evropské vesmírné agentury) geologa Thomase Watterse ze Smithsonovského institutu (Smithsonian Institution), který se na výzkumu geologického útvaru podílel.

Obrázek zobrazující tloušťku ložisek vodního ledu pod útvarem Medusae Fossae s měřítkem jejich hloubky. | zdroj: kredit-ESA

„Vzrušující je, že radarové signály odpovídají tomu, co bychom očekávali od vrstevnatého ledu. Jsou také podobné signálům, které vidíme z polárních čepiček Marsu. A o nich víme, že jsou velmi bohaté na led,“ upozorňuje Watters.

Jediné vysvětlení: vodní led

Útvar Medusae Fossae, který vyznačuje hranici mezi nížinami na severní polokouli a kráterovými vysočinami na jihu, tvoří vyvřeliny vysoké až několik kilometrů, tvarované divokými větry, které drásají povrch Marsu.

V roce 2007 Watters se svým týmem shromáždil radarová data, která ukázala jasnou přítomnost něčeho, co je pohřbeno pod zemí. Nebylo však zřejmé, co se tam nachází.

Místo útvaru Medusae Fossae na Marsu. | zdroj: kredit-ESA

Planetární vědci se přikláněli k tomu, že usazeniny tvoří pohřbený prach. Připouštěli však, že by to mohl být vulkanický materiál, sediment z vlhčích minulých epoch nebo – což je nejpozoruhodnější – vodní led.

Shromáždili proto nová radarová pozorování oblasti, analyzovali výsledky a provedli modelování, aby se pokusili zjistit, co pod navátým prachem a kamením vězí. A jediné, co odpovídalo získaným datům, byl vodní led.

„Kdyby byla formace Medusae Fossae pouhou obří hromadou prachu, očekávali bychom, že se pod vlastní vahou zhutní. Vzniklo by tak něco mnohem hustšího, než co ve skutečnosti vidíme v datech sondy MARSIS. A když jsme modelovali, jak by se chovaly různé materiály, nic nevysvětlovalo vlastnosti sledované formace – s výjimkou vodního ledu,“ vysvětluje fyzička Andrea Cicchettiová z Národního institutu pro astrofyziku v Itálii.

Fascinující objev

S výzkumem Marsu se naše dosavadní představy o mrtvé prachové kouli v posledních letech dramaticky mění. Všude, kam se podíváme, se na Marsu objevují důkazy o dávné přítomnosti vody, která kdysi tekla po povrchu v řekách a shromažďovala se v jezerech nebo oceánech.

V současnosti na rudé planetě žádná kapalná voda není. Zmizela ve vesmíru jako pára, anebo zůstala uložena uvnitř planety, uzamčená tam, kde je obtížně zjistitelná? Medusae Fossae by tuto otázku mohla pomoci rozlousknout

Vizionáři a plánovači vesmírných letů chtějí vědět, kde na Marsu najdou vodu, z praktického důvodu: Až budou lidé nakonec vysláni na rudou planetu, budou vodu potřebovat k přežití a také k výrobě paliva. Pokud na Marsu budou moci využít tamní vodu, ušetří to množství vody, které si budou muset vzít s sebou.

Voda z formace Medusae Fossae je nejspíš mimo dosah marsovských misí. Leží pohřbena pod stovkami metrů prachu. Její objev však vzbuzuje naději, že se voda skrývá i jinde na Marsu a že tam je zastoupena v mnohem větším množství, než jsme předpokládali. Vědcům také přináší nové informace o historii Marsu a jeho proměnách

„Tato nejnovější analýza zpochybňuje dosavadní pohled na Medusae Fossae a vyvolává mnoho otázek,“ cituje web ESA Colina Wilsona z Evropské vesmírné agentury.

„Před jak dlouhou dobou se tyto ledové usazeniny vytvořily a jaký byl Mars v té době? Pokud se potvrdí, že to je vodní led, změní tato masivní ložiska naše chápání historie klimatu na Marsu. Jakákoli zásobárna dávné vody by byla fascinujícím cílem pro lidský nebo robotický průzkum,“ upozorňuje planetární vědec Wilson.