Třikrát do černého

Astronom Richard Kowalski na sebe může být právem hrdý. Jako pozorovatel účastnící se na arizonské observatoři na hoře Mt. Lemmon projektu Catalina Sky Survey objevil již tři planetky na kolizním kurzu se Zemí. Krom červnového tělesa 2018 LA to byly i dvě předešlé objekty 2008 TC3 a 2014 AA (objevené v příslušných letech) - prozatím jediné nám známé planetky, o nichž lidstvo vědělo ještě před jejich vniknutím do naší atmosféry. Kowalski je tak držitelem skutečně exkluzivního rekordu.

S kolegy objevil planetku 2018 LA ráno 2. června zhruba osm hodin před tím, než těleso shořelo nad Botswanou. Tou dobou se těleso nacházelo 400 tisíc kilometrů od Země, tedy zhruba ve vzdálenosti ekvivalentní vzdálenosti Měsíce.

BREAKING NEWS!! ☄️
An #asteroid just hit Earth's atmosphere, sparking a fireball over the southern African nation of Botswana at 12:44 p.m. EDT while hurtling down at a whopping 38,000 mph

Vzhledem ke zjištěným malým rozměrům nebyl důvod k panice. Provedeny byly proto jen hrubé výpočty indikující dopad tělesa do pásu kamsi mezi Novou Guineou a Afrikou. Pozorovací systém ATLAS pak odhady místa dopadu pár hodin poté zpřesnil jen na jih Afriky. Jak bylo předpovězeno, těleso vstoupilo do atmosféry v západní oblasti odhadů v 18:44 našeho času.

Jak zdůrazňuje oznámení české observatoře v Kleti, včasné zachycení 2018 LA ukázalo, že celosvětový systém detekce planetek je již schopný, výpočty jsou relevantní a vedou ke správným závěrům. Zvyšuje se počet objevovaných těles a procento sledované oblohy v průběhu jednotlivých měsíců. Čeští astronomové se pozorování tentokrát pro nepřízeň počasí neúčastnili, celý průběh však sledovali.

"Podíleli jsme se na zpřesňování dráhy 2008 TC3. Těleso 2014 AA od nás nebylo pozorovatelné," říká k českému příspěvku Miloš Tichý z observatoře Kleť, "Jinak Projekt KLENOT Observatoře Kleť se podílí v rámci projektu ESA-SSA na zpřesňování drah velkého počtu blízkozemních planetek."

Nejmenší jsou nejhorší

Dvoumetrový asteroid možná nepůsobí zrovna jako katastrofální hrozba bezpečnosti lidstva, právě menší tělesa však překvapivě představuje největší hrozbu. Z hollywoodských filmů dobře známe záchranu lidstva před tělesy velkými 10 a více kilometrů, jejichž síla je srovnatelná s asteroidem, který ukončil éru dinosaurů. Astronomové ale mají drtivou většinu podobných těles přetínajících orbitu Země dobře zmapovanou. Naproti tomu řada menších objektů stále uniká naší pozornosti.

Stačí si uvědomit, že jenom 15 až 17 metrů velký Čeljabinský meteor v roce 2013 způsobil v atmosféře explozi o síle a 500 kilotun TNT – což je až třicetinásobek síly hirošimské atomové bomby. Díky tomu, že těleso detonovalo zhruba 26 kilometrů nad povrchem, byly tehdy škody omezeny především na rozbitá okna.

Pokud by ovšem objekt byl jenom o něco větší a/nebo explodovalo blíže povrchu, vše mohlo být jinak. Čeljabinské těleso jsme přitom až do střetu s pozemskou atmosférou neznali. Letos jsme takto poměrně blízko Země objevili už dva větší asteroidy, ty nás však zjevně minuly.

Spíše než vyslání raketoplánu s Brucem Willisem proti kosmickému tělesu o velikosti Texasu je tak pravděpodobnější katastrofický scénář, kdy do atmosféry poblíž velkého města nečekaně vstoupí několik desítek metrů velký objekt a způsobí podobné škody jako atmosférický výbuch (airburst) menší vodíkové pumy. Nemusí tím ani nutně zabít miliony lidí, ale třeba "jen" desetitisíce – je však logické, že i tomu se sluší vyvarovat.

Impakty asteroidů jsou přitom statistický jev, není otázkou zdali, ale kdy na podobný scénář dojde. Je ovšem pravdou, že na katastrofální dopady by mohlo docházet pouze jednou za století, takže nemá ani smysl panikařit.

Situace je přesto tím horší, že přesné místo dopadu je často velmi široké. Jak ukazuje i sledování 2018 LA místo dopadu "jižní Afrika" bylo známo jen pár hodin před dopadem. To v důsledku zajišťuje nemožnost efektivní evakuace místa dopadu. zdroj: Catalina Sky Survey, Mt. Lemmon

Plán v přípravě

Právě včasná detekce 2018 LA je tak příkladem snad pomalejších, přesto však rozhodně pozitivních změn v obraně planety. Ze stejného ranku byl i úspěšný loňský test kontinuálního sledování průletu asteroidu 2012 TC4. U něho si sledování postupně předávaly různé observatoře po celém světě tak, jak by jednou mohla probíhat i detekce rizikového objektu.

Například NASA v poslední době urychlila práci na plánech reakce proti hrozbě asteroidu vytvořením reakční skupiny vypracovávající tzv. National Near-Earth Object Preparedness Strategy a Action Plan.

Co však prozatím stále nevíme, je to, co by se přesně dělo v případě detekce většího tělesa mířícího třeba na Londýn. Respektive platí, že existují projekce, ale žádný definitivní, mezinárodně přijatý plán – a ty na národní úrovni pro podobné situace nemají valného smyslu. Vzdor pokrokům na poli detekce totiž prozatím stále neexistuje žádný reálný evakuační plán pro podobnou situaci, stejně jako absentují systémy schopné podobná tělesa eliminovat či vychýlit z kurzu. "Na takovém plánu se ovšem již pracuje, tvoří se 'Bílá kniha' pro OSN, na jejíž tvorbě se podílí i Observatoř Kleť," dodává Miloš Tichý.

O výzkumu v češtině informovala také stránka observatoře Kleť.