Padá hvězda, něco si přej! Kdo by tuhle průpovídku neznal. Na noc ze soboty na neděli si každopádně můžete nějaká přání připravit, byť žádné hvězdy padat nebudou.  Na Zemi se však budou snášet meteory z roje Lyridy.

Světelná show nad ránem

Lyridy přilétají od 15. dubna a bude je možné zahlédnout ještě 29. dubna. Jejich nebeské představení však vyvrcholí v neděli 23. dubna ve 3 hodiny ráno (přesněji v 3:06, SELČ, v 1:06 UTC), píše web EarthSky.

To bude také nejlepší čas pro jejich pozorování – pokud nám bude přát počasí a obloha se vyjasní. V té době bude radiant, odkud meteory zdánlivě vylétají, vysoko nad obzorem a výhled nebude svým svitem rušit Měsíc.

Na tmavé obloze budete moci za bezoblačné noci spatřit až 15 Lyrid za hodinu. To není kdovíjak vysoké číslo. Roj Perseidy překračuje četností stovku meteorů za hodinu.

Jenže mezi Lyridy se zase vyskytují mimořádně jasné meteory – bolidy, které noční oblohu dokážou rozsvítit, byť svým jasem se patrně tomu, který spadl ve středu na Kyjevem, se nevyrovnají.

Vrchol meteorického roje Lyridy v roce 2023. | zdroj: Kredit-Guy Ottewell

„Zanechávající za sebou éterickou stopu tvořenou ionizovaným plynem, která září ještě několik sekund po průletu meteoru,“ napsal o nich na EarthSky astronom Don Machholz.

„Roj se vyplatí sledovat v neděli od druhé hodiny ranní do rozbřesku, a to daleko od měst, ideálně v horách nebo na vyvýšených místech s dokonalým výhledem, protože meteory vylétají ve směru od souhvězdí Lyry prakticky kdekoliv na obloze. Z měst prakticky nemá význam roj sledovat – zář světelného smogu přesvítí většinu meteorů a člověk uvidí jen jeden-dva za celou noc,“ upozorňuje web Astrofyzikální progresy z Opavy.

Pozdrav ze souhvězdí Lyry

Meteorický roj Lyridy je pojmenovaný podle souhvězdí Lyry, ze kterého se při pohledu ze Země meteory rozlétají po obloze. Radiant se nachází osm stupňů západně od jedné z nejjasnějších hvězd oblohy jménem Vega.

Maximum meteorického roje Lyridy v roce 2020 nad Sečskou přehradou s vyznačeným souhvězdím Lyry, hvězdou Vega a radiantem roje. | zdroj: Petr Horálek/FÚ Opava

Na dubnové obloze stoupá souhvězdí Lyry s Vegou vysoko nad obzor až k ránu. „V době maxima roje, je nejvýše po páté hodině ranní, tedy až za rozbřesku. Radiant meteorického roje v našich zeměpisných šířkách dosáhne výšky nad 70 stupňů nad obzorem,“ upřesňují Astrofyzikální progresy z Opavy.

Proto také je vhodné pozorovat maximum roje v časných ranních hodinách, kdy většina meteorů zazáří nad obzorem, jen málo z nich pod ním.

„Úkaz můžete také fotografovat, upozorňuje astrofotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Nepostačí vám ale pouhý kompaktní fotoaparát do ruky.

„V první řadě je třeba fotoaparát ustavit na nějaký stativ a namířit do vybrané části oblohy. Váš fotoaparát musí být také schopen snímat i několikasekundové expozice, případně umožnit manuálně ovládat uzávěrku na libovolnou dobu,“ píše Horálek na Astrofyzikálních progresech z Opavy.

Kdy uvidíme spršku?

Meteorické roje jsou proudy částic meziplanetárního prachu, tedy meteoroidů, které křižují zemskou dráhu. Tvoří je zpravila úlomky komety.

U Lyrid se „mateřská“ kometa jmenuje Thatcher – přesně C/1861 G1 (Thatcher) – podle svého objevitele Alfreda E. Thatchera z New Yorku, který ji vystopoval 5. dubna 1861 ve směru severní polární oblasti naší oblohy, směrem k souhvězdí Draka.

Tehdy byla kometa v periheliu, v nejbližším bodu ke Slunci. A protože jeden oběh naší hvězdy jí trvá 415 let, vrátí se až v roce 2283. Její pozůstatky, meteorický roj Lyrid, jsou tady však s námi každý rok v dubnu.

První doložené pozorování roje z této komety pochází už z roku 687 před naším letopočtem v Číně, což z něj dělá nejstarší zaznamenaný roj v historii lidstva

Lyridy dokážou čas o času na obloze vykouzlit velkolepé „spršky“ meteorů. Z obvyklé, poměrně nízké frekvence deseti až patnácti meteorů za hodinu může aktivita jejich roje bleskově vzrůst na několik stovek meteorů v hodině. Takový jev byl pozorován v roce 1803, kdy hodinová frekvence vystoupala na 700 meteorů.

Ve dvacátém století byly obdobné spršky spatřeny v letech 1922 a 1982. Astronomové předpokládají, že podobného zvýšení aktivity Lyrid se dočkáme v příštích desetiletích, rok ale nedokážou odhadnout.

Jak vznikají záblesky

Světelné záblesky, které na nebi při pozorování Lyrid uvidíte, jsou vyzářenou energií plynů v ovzduší Země. Meteory vstupující do ovzduší rychlostí vyšší, než šedesát kilometrů za sekundu předávají pohybovou energii atomům plynů, které se jí zbavují formou fotonů, nositelů světla.

Větší tělesa někdy průlet atmosférou přečkají a dopadnou na Zemi. Těm se pak říká meteority.

Pokud jste zážitkový typ, nenechte si ujít oblohu prozářenou meteory z roje Lyridy. Hodně štěstí při jejich pozorování.