Za miliony let se všechny stávající kontinenty spojí a vytvoří nový superkontinent. Takový vývoj povede k masovému vymírání, protože superkontinent se stane nehostinným pro většinu suchozemských savců včetně člověka, píše se v nové studii publikované v magazínu Nature Geoscience. 

Až se kontinenty srazí…

Emise skleníkových plynů způsobené lidskou činností posouvají naše klima do extrémů, které jsme nezažili miliony let. Už nyní mají ničivý dopad na ekosystémy po celém světě. Dosud přitom není jasné, kdy a zda vůbec dosáhnou bodu zvratu.

Podle některých výzkumů současný klimatický trend zvýší globální teplotu natolik, že některé oblasti světa, například Afrika, Austrálie, jižní Evropa nebo jižní Asie, se stanou pro savce neobyvatelné.

Nicméně i po spálení všech dostupných fosilních paliv bude většina světového povrchu stále umožňovat přežití některých savců.

Nový výzkum mezinárodního týmu vědců však upozorňuje na další temný trend, který souvisí s pohybem litosférických desek, tedy desek zemské kůry z pevné horniny. Je jím spojování kontinentů.

Studie nám připomíná, že povrch Země není statický. Přestože se mění velmi pomalu – zhruba stejnou rychlostí, jakou rostou naše nehty, kontinenty se neustále posouvají. Přibližně za 250 milionů let se většina stávajících kontinentů srazí a vytvoří superkontinent zvaný Pangea Ultima.

Tento superkontinent podle svého modelu kontinentálního driftu předpověděl americký geolog Christopher Scotese. V jeho názvu odkazuje na zaniklý kontinent Pangea (řecky „všechny země“), který existoval před 334 miliony až 255 miliony let. Nový superkontinent se mu podle Scotese bude podobat.

Zrod nového superkontinentu přinese významné globální změny, které udělají z planety nehostinný svět pro suchozemské savce. Vnitrozemí velkého kontinentu bude mít velmi suché, pouštní klima s extrémními teplotními výkyvy.

Superkontinent, který všechno ukončí

Během éry kontinentu Pangea hladiny atmosférického oxidu uhličitého vzrostly z 200 ppm až na 2 100 ppm. To způsobilo extrémní teploty o 10 stupňů Celsia vyšší, než je současný globální průměr.

Abychom to zařadili do perspektivy, současné úrovně atmosférického oxidu uhličitého se pohybují kolem 416 ppm.

Z dřívějších studií vyplývá, že hodnota 560 ppm povede k masovému vymírání.

Bohužel, model představený v nové studii naznačuje, že se to stane, když vznikne Pangea Ultima. Desková tektonika vytváří klimatické zpětné vazby a mění systémy podnebí.

Nová studie také upozorňuje, že vznik Pangey Ultima se bude časově shodovat se zvýšenou aktivitou Slunce. Naše hvězda bude ve srovnání s dneškem vyzařovat o 2,5 procenta víc energie.

Při modelování nejhoršího scénáře vědci předpovídají, že na Pangea Ultima by mohla průměrná teplota v nejteplejších měsících dosahovat 46,5 stupně Celsia. K tomu se přidají výrazné teplotní výkyvy.

Průměrná měsíční teplota vzduchu na povrchu Země za 250 milionů let, pokud se kontinenty srazí a vytvoří Pangeu Ultima. | zdroj: kredit-Alex Farnsworth

„Vznik superkontinentu Pangea Ultima omezí a nakonec patrně ukončí obyvatelnost pevniny pro většinu savců. Jejich tepelná tolerance se s novou situací sotva vypořádá,“ vysvětlují vědci ve studii.

Vědci odhadují, že obyvatelných bude pouze osm procent superkontinentu, na jeho jižním a severním cípu.

A kdo bude následovat dinosaury?

„V současnosti jsou kritické míry tepelného stresu na pevnině překračovány zřídkakdy a pouze v krátkém časovém měřítku hodin nebo dnů. V kombinaci s budoucím nárůstem sluneční energie překročí rozsáhlé oblasti superkontinentu tyto kritické prahové hodnoty po dobu 30 a více dnů,“ píší vědci a upozorňují:

„Ačkoli nemůžeme vyloučit evoluční adaptaci na tepelný a chladový stres, nedávné studie ukázaly, že horní hranice tepelné tolerance savců zůstávají během geologického času téměř neměnné a během minulých rychlých nebo pomalejších oteplování se nijak nezvýšily.“

Obyvatelné zóny na superkontinentu Pangaea Utima. | zdroj: kredit-Farnsworth et al.

Podle modelu představeného ve studii budou teplotní změny v mnoha oblastech znamenat, že v takovém prostředí budou schopni přežít pouze vysoce specializovaní migrující savci.

Ale ani migrační strategie těchto výjimečných druhů nemusí v drsných kontinentálních podmínkách obstát, podotýkají autoři studie.