Příroda
Ruku v ruce se zvířaty. Vyšší rostliny vznikly daleko dříve, než se soudilo
7. 3. 2018
|
Jan Toman
Před několika dny jsme na Neddu psali, že dávným vodním obratlovcům mohl pomoci na souš Měsíc, respektive výrazné přílivy a odlivy v období devonu. Z hlediska evoluce celého pozemského ekosystému bylo ale ještě důležitější osídlení souše vyššími rostlinami. A zdá se, že to bylo mnohem dřív, než naznačují roztroušení zkameněliny.
Za současné mrazy může 'vedro' na severním pólu
3. 3. 2018
|
red
V Arktidě je momentálně tepleji než v Londýně, Curychu či v Praze. Absence mrazu a teplotní rekordy, které se šplhají o několik desítek stupňů výš nad historické průměry, ale nejsou důvody k oslavě. Alarmující vlna teplého vzduchu v Akrtidě je totiž viníkem mrazivého počasí, které v posledních týdnech sužují Evropu.
Pozemský ráj se zavírá turistům. Příroda 'nerozdýchá' jejich nápor
3. 3. 2018
|
red
Galapágy se uzavřou turistům, jejich maximální roční počet plánují úřady dokonce stanovit zákonem. Množství lidí, kteří chtějí zblízka obdivovat jejich přírodní bohatství, totiž onu unikátní přírodu ohrožuje.
Proč obratlovci osídlili souš? Možná je tam vyhnal Měsíc
26. 2. 2018
|
Jan Toman
Přechod organismů na souš bývá právem považován za velký milník evoluce. Ať už se jednalo o rostliny, houby, nebo třeba členovce, teprve s jejich přechodem na pevnou zem vznikl globální ekosystém ve své dnešní podobě. Lidskou pozornost vždy nejvíce přitahovaly osudy svaloploutvých ryb, které v prvohorách daly základ pozemským čtyřnožcům, a stály tak i na počátku naší evoluce. Záhadou ovšem stále zůstává, co vlastně naše dávné předky na pevnou zem přivedlo. Jednalo se o náhodu, byli tam vytlačeni, nebo za celým přechodem stály nějaké dosud neznámé vlivy?
Svět ztratil poslední divoké koně
23. 2. 2018
|
šar
Koně Převalského, kteří se prohánějí po mongolských stepích, byli považováni za poslední divoké koně na světě. Nová studie mezinárodního týmu vědců ale tuto hypotézu vyvrací a přepisuje dějiny koní. Robustní zvířata s tlustou kůží a kartáčovitou hřívou jsou ve skutečnosti zdivočelými potomky koní kdysi ochočených příslušníky takzvané botajské kultury. A jsou tu ještě další překvapení.
Jak se chovaly pravěké velryby? Záhadu odhalili svijonožci přisedlí na jejich tělech
20. 2. 2018
|
Jan Toman
Migrační trasy moderních velryb můžeme sledovat pomocí dálkového snímkování, lokátorů a dalších technických vymožeností. Ani ty nejlepší "hračky" nám ale neřeknou o chování velryb všechno. Zcela nepoužitelné jsou potom při studiu vymřelých kytovců. Otázky, zda migrovaly už nejstarší třetihorní velryby, kudy jejich trasy mohly vést, nebo jaké faktory prostředí migraci ovlivňovaly, proto donedávna zůstávaly záhadou. Jak se ale nově ukazuje, takřka dokonalý záznamník o pohybech dávných kytovců možná zachovali svijonožci přisedlí na jejich tělech.
Samičky vodního dráčka samcům 'kradou geny', aby mohly mít mláďata i bez nich
17. 2. 2018
|
Pavel Pešek
Polyploidie není u rostlin a hub nic nového, u obratlovců je však tento fenomén poměrně vzácný, a proto dosud čeká na důkladnější prostudování. V aktuální studii se vědci podívali, jak to má s geny jedna z unikátních linií samiček axolotlů, která v sobě spojuje genomy tří druhů.
Úspěch české vědkyně: Stvořila geneticky modifikované křečky
9. 2. 2018
|
šar
Vědkyně Helena Fulková, které se před několika lety podařilo jako první Češce naklonovat myši, nedávno uspěla v další oblasti. V Japonsku, kde je nyní na dlouhodobé stáži, vytvořila geneticky modifikované křečky. Oznámil to její otec Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby Akademie věd ČR, který je také odborníkem na klonování. Fulková patří do týmu Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky.